Sleva 50 % na monitoring ochranných známek. Použijte kód: SPOLECNETOZVLADNEME na stránkách www.monimark.cz.

Displaying items by tag: Kompenzace státu

Dohody (DPČ A DPP) a nárok na náhradu odměny

O jednotlivých překážkách práci, ať již na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance, a o náhradách mzdy u zaměstnanců na základě pracovního poměru již informoval kolega Jakub Oliva v tomto článku. Podmínky programu Antivirus jsou již odsouhlasené a o tom, zda máte na podporu z programu nárok, v jaké výši, a jak podat žádost se dočtete zde.

Jednou z nejkomplikovanějších podmínek programu Antivirus je dodržení pracovněprávních předpisů, které bude kontrolováno ze strany Státního úřadu inspekce práce. Kromě toho, že je podmínka formulována široce a neurčitě, nelze odhadnout, jak přísné kontroly budou a na co se budou zaměřovat. Nelze proto vyloučit, že součástí kontrol bude i dodržování pracovněprávních předpisů ve vztahu k zaměstnancům pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. „dohodářům“).

Jsou u Vás činní zaměstnanci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? A víte, na co mají nárok?

Základy právní úpravy dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce

Zákoník práce vychází z principu, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají být využívány zaměstnavatelem pouze sekundárně pro vyplnění částečných pracovních kapacit, kde není možné vytvořit nové pracovní místo, pro větší flexibilitu u proměnlivé poptávky, u sezónních prací apod. Značnou výhodu představuje, že jako zaměstnavatel nemáte povinnost dohodářům rozvrhovat pracovní dobu, a tedy ani přidělovat práci. U dohodářů jsou navíc dle § 77 zákoníku práce vyloučena některá ochranná ustanovení.

Ačkoliv je na Vás, jakým způsobem dohodáři rozvrhnete pracovní dobu, pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jste povinni zaměstnanci stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn (přímo v dohodě nebo také vnitřním předpisem). Nejedná se o rozvržení doby, ve které by pro Vás zaměstnanec měl konat práci, ale o rozvržení fiktivní pro účely stanovení výše poskytované náhrady odměny v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě zaměstnance.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mohou mít nárok na náhradu odměny v případě dočasné pracovní neschopnosti a karantény. Ostatní překážky v práci se u dohodářů dle § 77 zákoníku práce neuplatní.

Kdy má zaměstnanec nárok na náhradu odměny?

Zaměstnanec - dohodář má nárok na náhradu odměny pouze v případě, pokud ke dni vzniku překážky v práci splňuje podmínky nároku na nemocenské dávky podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění:

  • u dohody o provedení práce to znamená, že v kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke vzniku překážky v práci musí zaměstnanec dosáhnout rozhodného příjmu ve výši nejméně 10.001,- Kč;
  • u dohody o pracovní činnosti musí zaměstnanec dosáhnout rozhodného příjmu nejméně 3.000,- Kč.

Splní-li v daném měsíci zaměstnanec uvedenou podmínku minimálního příjmu a vyskytne-li se na jeho straně překážka v práci dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, musíte mu po dobu trvání překážky v práci, maximálně však po dobu 14 dní, vyplácet 60 % průměrného výdělku, a to v souladu s fiktivně rozvrženou týdenní pracovní dobou do směn (tj. za dny, které jsou dle tohoto rozvržení považovány za dny pracovní). Zde je rovněž nutné zdůraznit, že na náhradu odměny, kterou dohodáři vyplatíte z důvodu nastalých překážek v práci, se nevztahují kompenzace z programu Antivirus.

Pokud zaměstnanec v daném měsíci, kdy na jeho straně vznikla překážka v práci, rozhodného příjmu nedosáhne, náhrada mzdy mu nenáleží.

Dohodáři nepřiděluji práci. Musím za něj platit odvody?
  1. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Za předpokladu, že v kalendářním měsíci zaměstnanec nedosáhne rozhodného příjmu a plátcem pojistného není stát[1], je zaměstnanec pro účely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, považován za osobu bez zdanitelných příjmů. To znamená, že za něj nejste povinni hradit zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění si však zaměstnanec musí uhradit sám. Aktuální minimální výše této platby činí 1.971,- Kč[2]. Zálohy na zdravotní pojištění musí zaměstnanec platit za každý měsíc, ve kterém nedosáhl rozhodného příjmu, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce.

V této souvislosti je rovněž nutné zdůraznit, že na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných nebyly osobám bez zdanitelných příjmů odpuštěny povinné odvody na základě zákonů č. 134/2020 Sb. a 136/2020 Sb. přijatých v nouzovém stavu.

  1. Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

V případě, že dohodáři v kalendářním nedosáhli rozhodného příjmu, nemusíte za ně sociální pojištění platit.

Platby sociálního pojištění nejsou povinni hradit ani zaměstnanci. Placení záloh na sociální pojištění je u osob bez zaměstnání a bez zdanitelných příjmů dobrovolné. Minimální výše měsíčního dobrovolného důchodového pojištění činí částku ve výši 2.439,- Kč. Měsíce, ve kterých není pojistné na důchodové zabezpečení odvedeno, se nezapočítávají do stanovených dob pojištění nezbytných pro vznik nároku na starobní důchod[3].

 __________________________________________________________

[1] Mezi nejčastější situace, kdy je plátcem stát, patří: uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce, student do 26 let, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku apod.

[2] Stav ke dni 06.04.2020.

[3] Obecná doba pojištění činí 35 let.

Celý článek >>
Aktuálně - úvěr COVID II

V současné době mnoho podnikatelských subjektů netrpělivě očekává vyhlášení zvýhodněných úvěrů COVID II.

Přináším Vám základní přehled informací, tak abyste nebyly zaskočeni a zároveň každým dnem sledujeme vyhlášení podmínek.

Jak tedy bude probíhat příjem žádostí?

Příjem žádostí poběží po 2 liniích. Žadatel bude jednat o poskytnutí úvěru s bankou, která podmínky úvěru zveřejní a nastaví (může se lišit, dle jednotlivých bank).

Zároveň žadatel vyplní formuláře, které budou potřeba ke COVIDU II a které Českomoravská záruční rozvojová banka (ČMZRB) zveřejní v řádu hodin, maximální pár dní.

Prvním krokem bude žádost u komerční banky s informací, že žadatel má zájem o záruku úvěru z COVID II.

Na co půjde půjčit?

Úvěr bude možné využít na úhradu provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájemné, náklady na energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, předfinancování pohledávek nebo profinancování zásob apod.

Výše úvěru a parametry?

Dle předpokladu bude výše úvěru od 1 Kč do 15 mil. Kč. ČMZRB bude ručit do výše 80% úvěru, zbylých 20 % procent bude ručit zřejmě žadatel. Záruka potrvá 3 roky. Po dobu 3 let bude na splátku úvěru ČMZRB přispívat.

Budou banky posuzovat bonitu?

Ano, určitě. Žádný úvěr nelze poskytnout bez posouzení bonity klienta. A bude se odvíjet od obchodní politiky jednotlivých bank.

 

S přípravou žádostí o úvěr, jak na některou z komerčních bank, tak na ČMZRB Vám budou schopni pomoci pracovníci a poradci společnosti AIDO, která je partnerem projektu #spolecnetozvladneme, a to za dobrovolnou odměnu v případě schválení úvěru.

Více se dozvíte na: https://www.aido.cz/spolecnetozvladneme/

Celý článek >>
Program ANTIVIRUS

Od 1.4.2020 bude možno přes úřady práce možno zažádat o refundace vyplacených mezd.

To v praxi znamená, že zaměstnavatel může zažádat o refundaci mezd za březen nejdříve 1.4.2020 (nárok na příspěvek by měl mít každý subjekt, který požádá a je oprávněn). Příspěvek bude poskytován po dobu vlivu opatření na jednotlivé žadatele. Příspěvek bude vyplácen všem zaměstnavatelům firmám i OSVČ, bez ohledu na sektor jejich podnikání (zemědělství, průmysl, služby). Veškeré formuláře budou zveřejněny na stránkách MPSV v nejbližších dnech. S přípravou žádostí Vám v případě zájmu pomůže firma Dotace bez starostí.

Existuje 5 variant výplat mezd. Zatím není jasno, zda se jedná o hrubou mzdu nebo super-hrubou mzdu. Pravděpodobnější je varianta hrubé mzdy.

Stát bude prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat firmám vyplacené prostředky pomocí pěti režimů:

Režim A - Nařízení karantény zaměstnancům. Náhrada mzdy nebo platu bude zaměstnancům vyplácena ve výši min. 60 % průměrného vyměřovacího základu. Náhrada je vyplácena 14 dní. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek 100 % vyplacené náhrady mzdy.

Režim B - Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu mimořádných krizových opatření vlády. Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 100 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené mzdy, maximálně však 24 800 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

Režim C - Nemožnost přidělovat práci zaměstnancům z důvodu nařízení karantény či péči o dítě u významné části zaměstnanců.  Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 100 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 80 % vyplacené náhrady mzdy, maximálně však 24 800 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

Režim D - Omezení dostupnosti vstupů (surovin, výrobků, služeb) nezbytných k činnosti zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření (či obecně výpadků výroby) u dodavatele, včetně zahraničí. Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci ve výši 80 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy, maximálně však 12 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

Režim E - Omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu zaměstnavatele (ČR i zahraničí).  Náhrada mzdy nebo platu vyplácena zaměstnanci nejméně ve výši 60 %. Zaměstnavateli bude poskytnut příspěvek ve výši 50 % vyplacené náhrady mzdy, maximálně však 9 300 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance.

Celý článek >>