Sleva 50 % na monitoring ochranných známek. Použijte kód: SPOLECNETOZVLADNEME na stránkách www.monimark.cz.

Displaying items by tag: aktualne

Kdy jindy chránit své podnikání než v době krize?

V současnosti si celá společnost po celém světě prochází velkou zkouškou, která se možná podobá ekonomické krizi z let 2008 a 2009. Nicméně je její náročnost a zásah stále dost obtížně předvídatelný. Slovo „koronavir“ na nás 24 hodin denně útočí ze všech médií. Jaký však bude mít onen „koronavir“ dopady? Do debaty, která se týká zdravotnictví, bych se nerad pouštěl. Nejsem odborník, a navíc stavím zdraví, asi jako většina populace, na první místo v životních prioritách. Tedy nejprve zdraví a potom až to ostatní. Nicméně segment, kterému bych se rád v tomto článku věnoval, je ekonomika, tedy přesněji ekonomické dopady současné „koronakrize“.

Většina z nás čekala na velkou blahodárnou pomoc od našeho státu, a tak jsme častokrát čekali jako „hladoví psi“ na to, jaký příspěvek nám stát poskytne. Ke zklamání většiny a očekávání menšiny nám stát do dnešních dní pomohl, s ohledem na okolní země, opravdu minimálně. (Nedá se upřít snaha, provedení ale bohužel velmi pokulhává, možná skoro až nehybně stojí). Bohužel tato nedostatečně rychlá a neefektivní pomoc způsobila, a ještě v horizontu několika měsíců bohužel způsobí jediné, a to zánik mnoha firem, živností apod. Je to smutný, avšak reálný obraz aktuální situace, která se děje kolem nás.

V čem však spočívá nebezpečí aktuální situace pro ty, kteří tuto situaci ustojí? Jako příslušník české národnosti jsem na svůj národ hrdý, ale jedno je si potřeba přiznat, jsme vynalézaví „lumpíci“, a bohužel nám častokrát na morálních hodnotách našich činů nesejde. I proto se domnívám, že současná situace může být značně nebezpečná pro majitele jedinečného know-how, produktu nebo značky. Myslím si, že se budou částečně opakovat i scénáře z historie, kdy se většinou lidé v dobách krize snažili „parazitovat“ na těch, kteří krizi přežili nebo je vůbec nezasáhla.

Co myslím tím „parazitováním“? Velkou pravdou ze světa obchodu a marketingu je, že pokud někdo vlastní dobrou značku, logo, claim apod., tak je jeho pozice oproti konkurenci velmi posílena. Jen dobrý název nebo claim společnosti může dle dokázaných studií jednorázově zvýšit prodeje o desítky procent oproti konkurenci. Toto privilegium a konkurenční výhodu je důležité si chránit. K tomu již řadu let slouží ochranné známky. Mít zaregistrovanou ochrannou známku by mělo být pro podnikatele, který to myslí se svojí společností vážně, povinností. Mít ochrannou známku dříve znamenalo zajištění klidu a bezpečí. To již však neplatí. Začátkem roku 2019 totiž vešla v platnost novela zákona 443/2003 Sb., o ochranných známkách, která vypouští § 6, který stanovoval, že Úřad průmyslového vlastnictví hlídá shodnost nově registrovaných ochranných známek s těmi již stávajícími. Nyní je tedy veškerá zodpovědnost „hozena" na majitele ochranné známky, který musí sledovat věstník s nově registrovanými ochrannými známkami a případně podávat námitky, pokud je nově registrovaná ochranná známka shodná nebo podobná té jeho vlastněné a tím zabránit jejímu zaregistrování a používání.

Vyvstává tedy potřeba služby monitoringu neboli hlídání ochranných známek a mít tím svou značku, logo, zkrátka své podnikání pod kontrolou a v bezpečí. Tato služba je nabízena několika advokáty, kteří toto nabízejí za nemalé roční poplatky, kdy však nejsou častokrát schopni zajistit pravidelné hlídání v určitých intervalech, což je vzhledem k náročnosti práce pochopitelné. S řešením přichází několik společností, mezi nimiž vyčnívá jedna, a to společnost MoniMark s.r.o., která zajišťuje monitoring systémově, kdy mimo jiné využívá technologii machine learningu (tedy strojové učení). Zároveň jsou data verifikována i s následnou kontrolou lidským faktorem. Člověk má díky každodenní systémové kontrole možnost být neustále v obraze a v případě kolize být schopen reagovat téměř okamžitě. Myslím si, že chránit své podnikání se vyplatí, a proto bych Vám rád doporučil službu společnosti MoniMark s.r.o. Bližší informace a cenu naleznete na www.monimark.eu. Nyní navíc v rámci projektu #SpolecneToZvladneme poskytují slevu 50 % na monitoring ochranných známek. Stačí zadat kód: SPOLECNETOZVLADNEME v procesu objednávky.

Já už svou značku chráním a jsem zároveň díky MoniMarku v klidu a nemusím na problematiku ochranných známek myslet. A kdybych náhodou chtěl vidět, jestli je vše opravdu v pořádku, podívám se do přehledného prostředí webové aplikace a jsem v obraze během pár minut.

Věřím, že moje zkušenost bude pro některé z Vás minimálně zajímavým podnětem k zamyšlení se nad touto problematikou a že začnete své podnikání chránit i na poli ochranných známek.

 

Celý článek >>
Úspora mzdových a personálních nákladů zaměstnavatele 2020

Cílem státního programu Antivirus je zmírnit dopady koronavirové krize na zaměstnanost, pomoc zaměstnavatelům snížit jejich mzdové náklady a tímto předejít masovému propouštění zaměstnanců. Program Antivirus má však svá pravidla a podmínky, které je nutné splnit, aby se zaměstnavatelům pomoc od státu dostavila. Ne vždy se však všem dotčeným subjektům podaří na příspěvek dosáhnout, případně jim tato pomoc od státu nepomůže řešit všechny dopady krizových opatření souvisejících s výskytem onemocnění COVID – 19. 

Z tohoto důvodu je zapotřebí zvážit další možnosti úspor na mzdových a personálních nákladech zaměstnavatelů a připravit se tak do budoucna na další či déle trvající nepříznivé dopady epidemie. O jaká další opatření se jedná?

Snižování mezd

Při snižování mezd je zapotřebí vzít v potaz, zda je mzda sjednána v pracovní smlouvě či v jiné dohodě uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nebo jestli je mzda stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele či určena mzdovým výměrem.

V prvním případě (pracovní smlouva či jiná dohoda) není možné mzdu měnit jednostranně a na snížení mzdy je nutné se se zaměstnancem vždy dohodnout. V případě, že je mzda určena zaměstnavatelem ve mzdovém výměru, lze mzdu snížit i jednostranně bez souhlasu zaměstnance (tj. vydáním nového mzdového výměru). Změnu výše mzdy musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci písemně nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

V případě, že zaměstnavatel stanovil údaje o mzdě či o způsobu odměňování ve vnitřním předpisu, může tyto podmínky opět jednostranně změnit. Se změnou vnitřního předpisu či s vydáním nového je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznámit nejpozději do 15 dnů.

Při snižování mezd musí zaměstnavatelé rovněž dbát na rovné zacházení se zaměstnanci a současně je nutné dodržet výši minimální a zaručené mzdy.

Nenařizování přesčasové práce 

V případě, že mzda zaměstnance nebyla v pracovní smlouvě sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas ve smyslu § 114 odst. 3 zákoníku práce, měli by zaměstnavatelé zvážit další nařizování práce přesčas. Za práci přesčas náleží totiž zvláštní příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku (pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodli na poskytnutí náhradního volna).

Pokud to provozní možnosti zaměstnavatele umožní, může zaměstnavatel snížit mzdové náklady také tím, že nebude zaměstnancům nařizovat práci, za kterou náleží jiný zvláštní příplatek (tj. práce ve svátek, v noci, o víkendu atp.).

Snížení úvazku

Zaměstnavatel se může při splnění podmínek stanovených v § 80 zákoníku práce se zaměstnanci dohodnout na kratší pracovní době, tedy pod rozsah stanovené týdenní pracovní doby. Stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí 40 hodin týdně či zkrácená týdenní pracovní doba podle § 79 zákoníku práce. Výhodou sníženého úvazku je, že zaměstnanci náleží nižší mzda odpovídající takto kratšímu úvazku. Zároveň se snižuje i hranice pro minimální mzdu (musí být však dodržena minimální výše hodinové mzdy). 

Snížení úvazku má vliv i na práci přesčas. Těmto zaměstnancům není možné přikázat práci přesčas, ale může být konána pouze s jejich souhlasem. Pokud práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu (tj. standardně 40 hodin týdně podle § 79 zákoníku práce), pak zaměstnanci náleží za výkon práce pouze mzda, ale ne již příplatek za práci přesčas. Prací přesčas je totiž až práce nad standardní týdenní pracovní dobu.

Omezení zaměstnaneckých benefitů

Řada zaměstnavatelů zavedla v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti benefity pro zaměstnance tak, aby stávající zaměstnance udržela a ty nové nalákala. Ať už jde o benefity ve formě poukázek na kulturní či sportovní aktivity, vzdělávání zaměstnanců, jazykové kurzy, občerstvení na pracovišti atp., jde o nákladové položky, na kterých by zaměstnavatel mohl v současné době ušetřit. Benefity a jejich poskytování jsou zpravidla upraveny ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, který může zaměstnavatel jednostranně změnit a benefity tak zrušit nebo jejich poskytování pozastavit. 

Co se týká příspěvků na stravování např. formou stravenek, je důležité zmínit, že zaměstnanci nemají nárok na stravenky v době, kdy jsou doma a nepracují např. z důvodu čerpání dovolené či neplaceného volna, z důvodu nařízené karantény, z důvodu překážek na straně zaměstnavatele či z důvodu čerpání nároku na ošetřovné. Nárok na stravenku však mají ti zaměstnanci, kteří pracují na home office. O pravidlech práce na home office si přečtěte více zde.

Ukončení kvalifikačních dohod a konkurenčních doložek

Kvalifikační dohoda se uzavírá pro případ zvyšování nebo prohlubování kvalifikace zaměstnance kdy se zaměstnavatel zavazuje poskytnout zaměstnanci příspěvek na jeho vzdělávání a zaměstnanec se za to zavazuje setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru. Na základě konkurenční doložky se zaměstnavatel zase zavazuje poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za to, že se zaměstnanec po ukončení pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by měla soutěžní povahu k činnosti zaměstnavatele.

Jak kvalifikační dohoda, tak konkurenční doložka mohou v současné situaci představovat vedlejší personální náklady zaměstnavatele, které není nezbytně nutné vynakládat. Proto je zapotřebí vždy individuálně posoudit přínos těchto závazků, případnou nezbytnost setrvání v nich a možnost jejich ukončení.

Nařízení (hromadné) dovolené

Přímo v době v jejího čerpání nepředstavuje dovolená žádnou úsporu mzdových nákladů zaměstnavatele. Nicméně je zapotřebí myslet do budoucna. Pakliže by zaměstnavatel byl nucen se zaměstnancem v následujících měsících rozvázat pracovní poměr, byl by povinen posléze nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci nahradit podle § 222 odst. 2 zákoníku práce. 

Zaměstnavatel, jehož zaměstnanci nyní nepracují a jsou doma tzv. na překážkách na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, by měli nařízení dovolené zvážit, a to zejména u zaměstnanců, kteří si převedli část nevyčerpané dovolené z předchozího roku. Pokud by zaměstnavatel posléze musel s takovým zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, tak by náhradu mzdy platil zaměstnanci vlastně dvakrát - nejprve ve vztahu k překážce v práci a posléze za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru. 

O možnosti nařízení dovolené v době trvání překážek na straně zaměstnavatele a podmínkách pro nařízení hromadné dovolené jsme psali zde.

Dohoda o neplaceném volnu

Neplacené volno představuje další možnost, jak pro přechodnou dobu optimalizovat mzdové náklady zaměstnavatele. Zde je ale cesta složitější v tom, že neplacené volno není možné nařídit jednostranně. Zaměstnanec musí s neplaceným volnem souhlasit, neboť po dobu čerpání neplaceného volna zaměstnanci nenáleží mzda ani žádná náhrada mzdy.

Výpověď a hromadné propouštění zaměstnanců

V případě, že by stávající krize spojená s epidemií koronaviru neumožňovala i přes přijetí všech možných opatření ke snížení personálních nákladů udržet stávající množství zaměstnanců, budou zaměstnavatelé nuceni přistoupit k výpovědi či hromadnému propouštění. Oběma tématům jsme se věnovali v samostatných článcích, ve kterých se dočtete důležité informace k postupu při propouštění zaměstnanců. K propouštění zaměstnanců uvádíme, že je vhodné se zaměřit na zaměstnance ve zkušební době či zaměstnance vykonávající práci mimo pracovní poměr – tj. DPP a DPČ. 

Snižování mzdových a personálních nákladů zaměstnavatele je komplexní proces, při kterém zaměstnavatel musí zohledňovat jednak zájmy svých zaměstnanců, ale také ochranu svého podnikání (přečtěte si také deset věcí, které by měli nyní podnikatelé vědět a učinit v zájmu ochrany svého podnikání). Veškerá úsporná opatření je vhodné důkladně promyslet s přihlédnutím k vizi následujících měsíců a dopadů na jednotlivé zaměstnance. Současně doporučujeme veškeré změny řádně implementovat do vnitřních předpisů zaměstnavatele či pracovní dokumentace zaměstnanců a vhodným způsobem tyto změny komunikovat se zaměstnanci.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Celý článek >>
Finanční rezervy v době krize (pro OSVČ a podnikatele)

Na naprostou většinu ekonomicky aktivních v současné době citelně dopadají následky řádění „koronáče“ (známého též jako virus SARS-CoV-2) a jím vyvolaného onemocnění COVID -19. Přinášíme proto několik tipů, které mohou přispět ke zmírnění dopadů nenadálého výpadku příjmů.

Bezúročné odložení splatnosti daně z příjmů o 3 měsíce (z března na červen 2020)

Poplatníci, kteří by měli podávat přiznání k dani z příjmů ve lhůtě do 1. 4. 2020, mohou již nyní na základě „generálního pardonu“ uděleného Ministerstvem financí, podat a zaplatit daň z příjmů o 3 měsíce později, tedy do 1.7.2020. 

Ministerstvo financí však neprodloužilo lhůtu, pouze předem prominulo pokutu, která by jinak za takto opožděné podání byla uložena, a úrok z prodlení, který by byl předepsán za opožděnou platbu daně. 

Také vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou je možné podat až do 1.7.2020, namísto do 1.4.2020. Pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané zálohově však žádná úleva neplatí (k tomu a dalším úlevám jsme podrobně psali zde).

Bezúročné odložení doplatků povinného pojistného OSVČ o 3 měsíce (z května na srpen 2020)

Díky tomu, že nedošlo k žádnému prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) stále povinny podat přehled o příjmech příslušné zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního pojištění do 3.5.2020. Tato lhůta je totiž navázána na lhůtu pro podání daňového přiznání, která zůstala nedotčena.

Některé zdravotní pojišťovny (např. VZP a ZP Ministerstva vnitra) už sice avizovaly, že prodlužují termín pro podání přehledu do 3.8.2020, aniž by uplatnily pokutu za toto zpoždění. Současně však upozorňují, že penále způsobené prodlením s doplatkem pojistného, případně s platbou záloh na pojistné, bude normálně vznikat a jeho případné prominutí posuzováno individuálně. Pokud tedy využijete možnosti podat přehled a doplatit pojistné v „prodloužené lhůtě“, může Vám být i přesto předepsáno penále za pozdní platbu (o jeho prominutí lze následně požádat).

Jediným zaručeným způsobem, jak získat „bezúročný“ odklad splatnosti je plnohodnotné prodloužení lhůty k podání daňového přiznání k dani z příjmů.

O toto prodloužení je možné požádat (správní poplatek za žádost je stále 300 Kč) a počkat, zda finanční úřad žádosti vyhoví, a nebo zmocnit ke zpracování a podání daňového přiznání daňového poradce nebo advokáta. Plnou moc je nutné doručit na finanční úřad nejlépe před 1.4.2020; tím dojde jak k prodloužení lhůty pro podání přiznání a odkladu splatnosti daně až do 1.7.2020, tak i k prodloužení lhůty pro podání přehledu o příjmech OSVČ (do 3.8.2020) a „bezúročnému“ odkladu splatnosti doplatku pojistného až do 11.8.2020.

Snížení nebo zrušení záloh na daň z příjmů

Pokud máte během roku 2020 platit zálohy na daň z příjmů stanovené na základě daňového přiznání podaného za rok 2018, můžete požádat finanční úřad o jejich snížení nebo o zrušení.

Tato žádost může být podána i zpětně, tedy i ohledně záloh na daň roku 2019, které byly splatné v roce 2019. Ovšem pokud byly tyto zálohy již uhrazeny, je naděje vyhovění malá. U dlužných záloh to však za pokus stojí. 

Stejně tak bude možné současně s daňovým přiznáním k dani z příjmů podávaným v roce 2020 požádat o zrušení povinnosti hradit zálohy, které z něj vyplývají, a nebo o jejich snížení. 

Odklad splatnosti daně (včetně DPH) nebo povolení splátek daně či pojistného; prominutí příslušenství

U běžných plateb daní a jejich nedoplatků je možné požádat o odklad jejich splatnosti nebo rozložení do splátek (v současné době byly prominuty správní poplatky za žádost). Důvody žádosti je nutno doložit, o žádosti rozhoduje finanční úřad a není povinen jí vyhovět. O odložení splatnosti je možné žádat i zpětně. Pokud bude takové žádosti vyhověno, bude současně úrok z prodlení příslušející k dotčenému nedoplatku snížen o 50 %.  

Zaměstnavatelé a OSVČ mají možnost požádat o tzv. splátkový kalendář i u pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Když je dluh na pojistném zcela uhrazen, lze ještě požádat o prominutí dosud pravomocně nevyměřeného penále, popř. pokuty.

U příslušenství daní (penále, úrok z prodlení, pokuty za kontrolní hlášení) je možné také žádat o jejich prominutí.

Správní poplatky spojené s žádostmi podanými od 16.3. do 31.7.2020 jsou aktuálně prominuty.

„Vracení“ DPH odvedené z neuhrazených faktur a zrušených dodávek

Až se situace trochu uklidní, nezapomínejte na možnost nárokovat „vrácení“ DPH odvedené z nevymahatelných a nedobytných pohledávek. Tato možnost však předpokládá vaši aktivitu jakožto věřitele směřující k řešení dluhu.  Nárokovat „vratku“ DPH je možné také v případech, kdy v důsledku mimořádné situace nedojde zcela či zčásti k dodání již uhrazené služby či zboží a smluvní strany se dohodnou na zrušení kontraktu, nebo snížení jeho objemu (postup je jednodušší a rychlejší než u nedobytných pohledávek). 

Zajímejte se, kdo vám dluží

Pokud jste dosud neměli čas nebo chuť zabývat se všemi svými pohledávkami po splatnosti a jejich dlužníky, je nejvyšší čas to změnit. Zejména se ujistěte, zda u některých starších pohledávek za dlužníky nehrozí jejich promlčení (= pak záleží již jen na dobré vůli dlužníka, zda zaplatí, soud mu tuto povinnosti již nemůže uložit). Pokud ano, je třeba začít aktivně jednat. 

Aktivně komunikujte se svými dlužníky, dohodněte uznání dluhu, případně i splátkový kalendář. Nemá-li dlužník disponibilní finance na zaplacení, můžete si dohodnout i změnu formy úhrady (např. zaplacení formou dodávky zboží či služeb). 

Úvěr COVID a záruka ČMZRB; dotační programy  

Kromě další finanční pomoci, která je nyní ve stádiu úvah a projednávání, mohou podnikatelé již nyní požádat o bezúročný úvěr na provoz od Českomoravské záruční a rozvojové banky (úvěr COVID), o kterém informujeme zde

ČMZRB poskytuje malým a středním podnikatelům také ručení za úvěry, které čerpají u jiných bank (M – záruka), čímž usnadňuje získání takových úvěrů. 

Po stabilizaci situace a obnovení činnosti se aktivně zajímejte o možnost využití některého z dotačních titulů

Plnění z pojistné smlouvy

Nucený pobyt doma může být vhodnou příležitostí k utřídění dokumentů, na které jinak nezbývá čas. Možná mezi nimi najdete i pojistnou smlouvu, na kterou už platíte pojistné tak dlouho, až jste málem zapomněli, že ji máte. 

Možná zjistíte, že jste pojištěni pro případ hospitalizace nebo pro případ nařízení karantény, nebo, že můžete požadovat plnění z důvodu neschopnosti splácet úvěr, nebo z důvodu stornování zájezdu atd. V takovém případě se poraďte s nezávislým odborníkem, zda a za jakých podmínek můžete uplatňovat nárok na výplatu z pojistky. Nezapomeňte, že i zde existují lhůty, ve kterých je nutné pojistnou událost ohlásit, aby nezaniklo právo na plnění.

Žádost o náhradu škody způsobené krizovým opatřením státu

Za škodu vzniklou fyzickým a právnickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát. Podrobně jsme o nároku na náhradu škody psali zde

I když nelze spoléhat na to, že uplatnění nároku bude mít okamžitý či rychlý efekt na vaši finanční situaci, je důležité nezmeškat lhůtu pro jeho uplatnění, která je 6 měsíců ode dne, kdy se o škodě poškozená osoba dozvěděla, jinak právo zaniká.  

Vzorovou žádost podnikatele najdete zde; samozřejmě je nutné shromáždit a uschovat všechny doklady a důkazy o tom, že škoda vznikla a v jaké výši. 

V této souvislosti bude třeba v budoucnu věnovat pozornost i tomu, zda byl krizovým opatřením zakázán veškerý provoz určité činnosti, nebo zda se tento zákaz vztahuje pouze na provoz pro spotřebitele (maloobchodní), či zda byla pouze zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytujících určité služby. (Tyto rozdíly mají dle současné metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí vliv i na výši náhrady mzdy vyplácené zaměstnancům  - viz např. zde) .

Pečlivé uchovávání důkazů a dokladů je důležité také pro uplatnění úlev na daních či pojistném (viz výše), případně dalších nároků založených na současné mimořádné situaci.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Celý článek >>
3 tipy, jak komunikovat v médiích během krize, aneb rok 2008, versus rok 2020

Článek z roku 2008, kdy jsem se pro STRATEGII zamýšlel nad dopadem právě propukající finanční krize na oblast plánování a nákupu médií.
Text jsem doplnil komentáři k aktuální situaci naší současnosti roku 2020.

Jak komunikovat v době krize

Ačkoliv nás politici i zástupci bankovního sektoru z médií ubezpečují, že se ČR světová krize příliš nedotkne, každému realisticky uvažujícímu člověku je jasné, že opak je bohužel pravdou.

Z pohledu mediálního plánování a nákupu je třeba se v této souvislosti zaměřit na tři oblasti. Za prvé, která média budou na krizi profitovat a u kterých dojde k poklesu sledovanosti. Za druhé, které kategorie výrobků a služeb budou klesající a které naopak rostoucí. A konečně za třetí, jaká opatření z toho vyplývají pro zadavatele reklamy.

Konzumace médií

Jelikož lidé budou pod hrozbou ztráty zaměstnání a následné nemožnosti splátky půjček a hypoték mnohem uvážlivěji sledovat své výdaje a tedy i trávit více času doma, dá se předpokládat nárůst sledovanosti celoplošných televizních stanic, jejichž příjem je zdarma a to včetně veřejnoprávní ČT, kde je koncesionářský poplatek relativně nízký a navíc daný zákonem. Mezi další média s nárůstem sledovanosti bude beze sporu patřit internet, tiskové tituly distribuované zdarma, ale i deníky a rozhlas a to pro svou aktuálnost.

Naopak pokles se dá očekávat u placených kabelových televizí, exkluzivních časopisů nebo v návštěvnosti kin. Tyto faktory je třeba zohlednit při tvorbě mediálních mixů na r. 2009.

2020: Na rozdíl od situace v roce 2008 se s ohledem na karanténu v současné době nedá hovořit o nárůstu konzumace tiskových titulů. I význam rozhlasu je částečně nahrazen internetem. Naopak nárůst sledovanosti televize platí i nadále, ale tentokrát i včetně placených TV platforem. Dopad venkovní reklamy je dočasně limitován karanténou, nicméně pomáhá jí naopak letní čas (viditelnost do pozdních večerních hodin).

Spotřebitelské chování

Co se týká vlivu finanční krize na nárůst nebo pokles prodejů, můžeme jednotlivé kategorie výrobků či služeb rozdělit do čtyř oblastí:

1) Snížená poptávka

Sem spadá převážná většina zbytných věcí a služeb. Některé finanční služby, zájezdy, pohonné hmoty, balená voda, exkluzivní výrobky a nadstandardní služby (bio potraviny, hlídání dětí, úklidové služby, kosmetické a kadeřnické služby,…), návštěvnost restaurací, sektor hudebních a filmových nosičů apod. Snížení poptávky se dotkne již veškerých dekorativních předmětů s vánoční tematikou, včetně prodeje vánočních stromků a kaprů.

2020: V této oblasti je řada významných rozdílů, plynoucích zejména z omezení pohybu obyvatel a zavřených kamenných obchodů a provozoven, kromě výjimek, převážně u FMCG. Zmínka o vánočních stromcích a kaprech, jakož i o levném svařeném vínu v jednom z následujících odstavců, byla poplatná skutečnosti, že text jsem v r. 2008 psal v listopadu, tedy v předvánočním období.

2) Odložený nákup

Do této oblasti řadíme automobily, elektroniku, domácí spotřebiče, byty, kuchyňské linky apod.

2020: Dá se očekávat podobný scénář.

3) Tvorba zásob

U základních potravin může dojít v případě eskalace krize k tendenci tvořit si jejich zásoby (mouka, rýže, olej, tuky, konzervy, polotovary,…). Jedná se o tzv. „válečný syndrom“.

2020: Stalo se totéž.

4) Navýšení poptávky

Dojde k oživení zájmu o levnější privátní značky řetězců, zvýší se poptávka po rychlém levnějším občerstvení, naroste nákup polotovarů. Lidé budou trávit více času doma a budou si ho chtít v rámci možností zpříjemnit,  lépe by na tom tedy mohli být i výrobci kondomů, levného svařeného vína apod. Naroste poptávka po domácí produkci, pokud bude levnější než zboží zahraniční provenience.

2020: Jednoznačným trendem je nárůst významu e-shopů, nebo rozvozu potravin a jídel. Samozřejmě je zde i nový fenomén roušek, ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků. Po ukončení karantény se s ohledem na nastávající léto a omezení cestování do zahraničí dá očekávat turistický boom v rámci ČR.

Co z toho vyplývá pro zadavatele reklamy

Řada inzerentů se v současnosti intenzivně zabývá modifikací mediální strategie na rok 2009, aby v tomto obtížném období zefektivnili svou komunikaci.

S ohledem na konkrétní situaci v dané kategorii je třeba vytvořit krizový plán komunikace. Mezi základní pilíře mohou spadat například následující opatření:

1) Vytvořit si pro rok 2009 v rozpočtu dostatečnou rezervu pro flexibilní řešení. Jinými slovy, nezavázat se vůči médiím garantovaným rozpočtem na období celého kalendářního roku, jak je obvyklé za normální situace. Případná sleva za včas uzavřený a navíc celoroční závazek se může v průběhu roku ukázat jako nevýhodná. Při snížení poptávky po reklamním prostoru budou média nabízet nadstandardní slevy v průběhu celého roku.

2020: Platí i nyní. Média, která vyšla vstříc zadavatelům s přesuny a rušením kampaní, z toho ale budou ve střednědobém horizontu profitovat.

2) Důraz na média, u kterých se dá očekávat navýšení konzumace příslušnými cílovými skupinami.

2020: Platí beze zbytku. Jelikož se epidemie může v budoucnosti vracet, on-line ještě více posílí na úkor tradičních médií, zejména tisku.

3) Důsledný audit efektivity kampaní. Náklady na detailní analýzu plnění kvantitativních parametrů reklamních kampaní se pohybují kolem půl procenta z mediálního rozpočtu, ale přidaná hodnota, kterou mohou přinést, se v horizontu jednoho roku pohybuje na úrovni až 10%. A uspořit například u rozpočtu ve výši 100 mil. Kč 10% přeci stojí za to!

2020: Na rozdíl od roku 2008 je nyní, vedle klasického mediálního auditu a "post-buy" analýz, zejména v oblasti on-line komunikace měření efektivity kampaní již více méně standardem. Pro celkovou komunikaci se ve střednědobém horizontu zase nabízí třeba ekonometrie. To vše nezbytně v kombinaci s individuálními konzultacemi s odborníky na jednotlivé oblasti.

Publikováno v listopadu 2008 ve STRATEGII (a doplněno o aktuální pohled v dubnu 2020)

Celý článek >>
Příspěvek na OZP v době koronaviru
Chráněný trh práce v době epidemie koronaviru v roce 2020

V současné době, kdy MPSV spouští cílené programy na podporu zaměstnanosti (Antivirus), zůstávají některé skupiny osob z těchto programů zcela vyloučeny (více zde). Typickým příkladem byly až do nedávna osoby se zdravotním postižením (OZP), které byly z podpory v rámci programu Antivirus explicitně vyloučeny jako osoby, které již pobírají jiné příspěvky od ÚP.

Firmy totiž mohou na tyto osoby čerpat příspěvky od ÚP podle § 78a zákona o zaměstnanosti (příspěvek se poskytuje až do výše 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdu). Jako zcela klíčové a pro současnou situaci zcela nevhodné se však ukázalo ustanovení odst. 2 písm. c), které vylučuje "proplácení" náhrady mzdy. Firmy tak mohly čerpat příspěvky pouze na vyplacené mzdy, nikoliv na vyplacené náhrady.

Této nerovnosti je však nyní konec, neboť MPSV poměrně rychle protlačilo zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon čerpání příspěvků v době platnosti mimořádných opatření upravuje a říká, že ono nešťastné ustanovení se v době platnosti mimořádných opatření nepoužije.

Od 12. března, kdy začala platit první velká várka krizových opatření až (minimálně) do konce dubna tak budou moci firmy čerpat příspěvky i za vyplacené náhrady mezd z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele (§ 207, 208 a 209 zákoníku práce).

MPSV k tomuto na svých webových stránkách dále uvádí (zdroj https://www.mpsv.cz/-/prispevky-na-podporu-zamestnavani-ozp):

Karanténní opatření, mimořádná opatření a krizová opatření přijatá zejména vládou a orgány ochrany veřejného zdraví mají negativní dopad na zaměstnavatele uznané za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tato opatření vyvolávají překážky v práci omezující činnost zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mají povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a ve stanovených případech poskytovat zaměstnancům po dobu trvání takovýchto překážek v práci náhradu mzdy. Tím vznikají zaměstnavatelům náklady nekompenzované jeho činností. Z důvodů zmírnění negativních dopadů souvisejících s šířením onemocnění COVID 19 na chráněný trh práce připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí dílčí úpravy týkající se právě zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Konkrétně se jedná o část první zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřením při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který dne 14. dubna 2020 nabyl účinnosti. Ve vztahu k chráněnému trhu práce se při poskytování příspěvku dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), jedná o následující opatření:

  1. Pokud období, za které je příspěvek žádán, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, zaměstnavatel může v rámci žádosti o příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti uplatňovat pro účely stanovení výše příspěvku také náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.
  2. Pokud období, za které je příspěvek žádán, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, není pro účely čerpání příspěvku požadováno splnění podmínky bezdlužnosti.

Zaměstnavatelé jsou v této souvislosti oprávněni v rámci jmenného seznamu zaměstnanců, který je přílohou žádosti o příspěvek, uplatňovat náhrady mezd nebo platů poskytnutých zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Tyto náklady budou uváděny do sloupců „Mzdové náklady včetně odvodů a bez naturální mzdy8) (v Kč)“. Současně, i přes znění žádosti o příspěvek, není zaměstnavatel povinen u příspěvku za dané období dokládat potvrzení o skutečnosti, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Uvedené změny se v tuto chvíli vztahují na poskytování příspěvku za 1. a 2. kalendářní čtvrtletí roku 2020.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Celý článek >>
Koronavirus a stornopoplatky za zrušení zájezdu

Současná situace s pandemií, kterou způsobil koronavirus COVID-19, překazila a překazí mnoho plánovaných dovolených, nemalou část z nich předplacených ve formě zájezdu s cestovní kanceláří. Pokud ke zrušení zájezdů přistupuje zákazník, a ne cestovní kancelář, je ze strany cestovní kanceláře často vyžadováno uhrazení odstupného, tzv. stornopoplatku. Jaké je řešení této situace a jaké je postavení zákazníků cestovních kanceláří? Přinášíme Vám krátký praktický přehled odpovědí na otázky, které mohou vyvstat v těchto situacích.

Rozšíření nákazy a zákaz vycestování

V souvislosti s velkým rozšířením oblastí zasažených pandemií koronaviru COVID-19, došlo k hromadnému rušení pořádaných zájezdů, a to ať už ze strany klientů, kteří se obávali o své zdraví, tak ze strany cestovních kanceláří, neboť nebylo možno vůbec vycestovat do cílových destinací. Nákaza se již rozšířila téměř po celém světě a vážné škody působí i ve vyspělých státech, jak můžeme žel vidět na příkladu Itálie. Právě v důsledku této skutečnosti se staly veškeré zájezdy kamkoliv do zahraničí při nejmenším nezodpovědnými, spíše nebezpečnými, a i v důsledku těchto skutečností, bylo s účinností od 16. března 2020 přijato vládou usnesení zakazující občanům ČR vycestovat z území České republiky.

Je tak zřejmé, že nejpozději od tohoto data se již žádný zájezd do zahraničí konat nemohl, k jejich masivnímu rušení však docházelo již řadu dní před tímto plošným zákazem.

V zásadě tak můžeme vyčlenit tři situace zrušení zájezdu, které mohli nastat z časového hlediska, a to buď:

  1. před omezením možnosti vycestovat a před rozšířením viru v cílové destinaci; nebo
  2. před omezením možnosti vycestovat, ale už po rozšíření viru v cíli cesty; nebo
  3. po omezení možnosti vycestovat

V případě posledně jmenované situace je zřejmé, že za ní zákazník nemůže nést žádnou odpovědnost a případná škoda, která tímto vzniká cestovní kanceláři je otázkou nároků cestovní kanceláře jakožto podnikatele vůči státu, o kterých píšeme v jiných příspěvcích.

Náklady za zrušení zájezdu a přiměřenost stornopoplatků

Občanský zákoník obecně počítá s různými důvody pro odstoupení od smlouvy o zájezdu, cestovní smlouvy, a to konkrétně v  § 2533 a následujících. Zákazník tímto dostává právo odstoupit od smlouvy o zájezdu z jakéhokoliv důvodu, přičemž však má povinnost nést náklady cestovní kanceláře, které již tato musela vynaložit pro realizaci zájezdu pro klienta. Typicky půjde o nezrušitelné náklady pro cestovní kancelář především na přepravu (letenky, apod.) a na ubytování. Tyto náklady se nadále mění, v případě že se za zákazníka podaří sehnat náhradu nebo nikoliv.

Tato úprava je ze strany cestovních kanceláři obvykle modifikována výslovným sjednáním tzv. odstupného, tj. jedná se o předem paušalizovanou (často odstupňovanou) náhradu za odstoupení od smlouvy o zájezdu v určité době. Zde zákon cestovní kanceláře limituje zásadou přiměřenosti tohoto odstupného. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Zákazník má zároveň právo na zdůvodnění výše odstupného ze strany cestovní kanceláře, přičemž v případě nepřiměřené výše je takový poplatek neplatným. Obdobně lze uvažovat v případě, že ujednání o stornopoplatku nebylo vlastní součástí podepisované smlouvy, ale bylo zapracováno pouze do obchodních podmínek či sazebníku, na které smlouva o zájezdu toliko odkazuje.[1]

Odstoupení od zájezdu před vypuknutím nákazy

Pokud se zákazník rozhodl z preventivních důvodů odstoupit od smlouvy již v době, kdy ještě nebylo postaveno najisto, že by pobyt v cílové oblasti mohl znamenat jakékoliv riziko, byl by mu pravděpodobně ze strany cestovní kanceláře naúčtován stornopoplatek ve smluvně ujednané výši, přičemž platná právní úprava nepočítá s variantou, že by toto odstupné musela cestovní kancelář vracet pro případ, že se posléze ukáže, že v případě pozdějšího odstoupení by již zákazník měl právo na odstoupení bez stornopoplatku nebo že se zájezd nakonec konat vůbec nebude.

Objevují se právní názory, že v případě, kdy se ukáže zákazníkovo “tušení“ pravdivé již před zahájením zájezdu, měla by být cestovní kancelář povinna případně obdržený poplatek vrátit z důvodu právní úpravy bezdůvodného obohacení jakožto majetek nabytý z nepoctivého zdroje. Takový výklad je dle našeho názoru krajně nejistý a u soudů, alespoň prozatím, velmi nepředvídatelný.

Otázkou k řešení pak i v těchto případech může být spíše ta skutečnost, zda se opravdu z časového a místního hlediska jednalo o odstoupení bez existence v dané době nevyhnutelných a mimořádných okolností, nebo by tyto bylo možné v prospěch zákazníka dovodit už v daném čase.

Odstoupení od zájezdu v době pandemie

Na tuto oblast zákon pamatuje v § 2535 občanského zákoníku, kde jasně stanoví, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti […]. V takovém případě má zákazník právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, nemá však právo na náhradu škody.“

Tímto zákonodárce zcela jasně říká, že pokud v místě, do kterého měl zájezd směřovat, řádí pandemie a toto místo se i např. nachází v seznamu rizikových oblastí,[2] má zákazník právo odstoupit od smlouvy bez jakékoliv sankce. Zde není pochyb o tom, že ho nelze sankcionovat, pokud se nechce vystavovat takto výraznému nebezpečí.

Prvním problematickým aspektem je pak doba, od které lze o těchto okolnostech hovořit, jelikož jde o určitý dynamický a proměnlivý stav věci, který se neopírá o žádné závazné stanovisko. Doporučení ministerstev mají pouze poradní charakter. Pomoci si zde můžeme výkladem Evropské komise ke směrnici,[3] ze které výše uvedená právní úprava občanského zákoníku vychází, a která k jejímu zdůvodnění uvádí, že o mimořádných okolnostech lze uvažovat tehdy, pokud jsou k dispozici spolehlivé a veřejně dostupné zprávy odrazující od cest do dané destinace.[4] Zároveň musí v každém případě dojít k individuálnímu zvážení, zda lze po zákazníkovi oprávněně žádat, aby cestoval do míst, kde může dojít ke zvýšení rizika pro jeho zdraví a život.[5] Domníváme se proto, že pokud již v dané době existovaly spolehlivě ověřitelné indicie, že nákaza do dané oblasti postupuje a je předpoklad, že se v ní rychle rozšíří, lze takové místo označit za místo postižené nepředvídatelnou a mimořádnou událostí, i pokud ve vztahu k ní ještě nebyla ze strany příslušných orgánů přijatá omezující opatření.

Související problém též nastává v případě, kdy se nákaza nevyskytuje přímo v cílovém místě, ale pouze v přilehlé oblasti. Na tuto situaci zákonodárce též výslovně nemyslel a je ji nutné dovodit výkladem daného ustanovení, v duchu uvedeného. Vzhledem k vysoké nakažlivosti koronaviru a moderním prostředkům cestování, kdy nákaza postupuje rychleji, než je jí možné zachytit, se o jejím výskytu  dozvídáme až s reálným zpožděním. Lze tak říci, že by se právo stanovené na ochranu zákazníka v § 2535 občanského zákoníku mělo vztahovat na celou cílovou destinaci včetně přilehlých oblastí, neboť není jasné, kde jsou přesné hranice oblasti nákazy, které se navíc neustále mění, rozšiřují.

Ochrana slabší smluvní strany

Souhrnně se tak domníváme, že s přihlédnutím k tomu, že smlouva o zájezdu je smlouvou spotřebitelskou, u které nelze rezignovat na ochranu zákazníka jako slabší strany, by měly být mimořádné a nepředvídatelné okolnosti vylučující povinnost zákazníka hradit odstupné vykládány široce jak z pohledu času, tak z pohledu místa. Mělo by být přihlíženo k tomu, že po zákazníkovi jakožto spotřebiteli nelze důvodně a spravedlivě žádat, aby se účastnil zájezdu, nebo aby nesl náklady v případě své neúčasti, ve kterém se vystaví realistickému riziku nákazy a případné karantény, jakož i ohrožení zdraví svého či svých blízkých. Na druhou stranu tento výklad nemůže být bezbřehý, a pokud k odstoupení došlo ještě před existencí těchto okolností, je nutno respektovat zákonem danou možnost vyžadovat úhradu přiměřeného odstupného.

UPDATE 17.4.2020 - ZÁKON O DOPADECH EPIDEMIE NA CESTOVNÍ RUCH

Vzhledem k tomu, že ze strany státu došlo k přijetí zákona o opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie na cestovní ruch, který řeší finanční vztahy mezi cestovní a kanceláří a zákazníkem, přinášíme aktualizaci tohoto článku.

Předně je vhodné upozornit, že přijatá úprava nedává odpověď na otázku, zda se v konkrétní situaci má odstoupení zákazníka v situacích nastíněných výše považovat za odstoupení, u kterého je cestovní kancelář ještě oprávněna účtovat odstupné či nikoliv, na řešení těchto problémů se tak nadále budou muset využít výše nastíněné závěry. Avšak vzhledem k tomu, že u nesčetního množství zrušených zájezdů se bude jednat o zrušení, při kterém by cestovní kancelář musela vracet plnou cenu zájezdu, zákon se snaží řešit hrozící platební neschopnost řady cestovních kanceláří, která by mohla vyústit v jejich úpadek, a tím ve výsledku ohrozit i dobytnost pohledávek zákazníků.

Pro zájezdy, které se měly zahájit v době od 20. února do 31. srpna 2020, a které se neuskutečnili či neuskuteční z důvodu, že od smlouvy odstoupil zákazník v souladu s § 2535 občanského zákoníku, nebo tak pro nemožnost vycestování učinila cestovní kancelář,  tak nově platí:

  • cestovní kancelář má možnost vystavit ve prospěch zákazníka místo zrušeného zájezdu tzv. poukaz na (náhradní) zájezd, jehož hodnota musí být alespoň rovna částce, kterou zákazník uhradil za zrušený zájezd;
  • v případě vystavení poukazu na zájezd nemusí cestovná kancelář až do 31. srpna 2021 vrátit zákazníkovi peníze za zrušený zájezd;
  • po dobu trvání této ochrany pak musí cestovní kancelář nabídnout zákazníkovi náhradní zájezd alespoň stejné kvality, a to do 30 dnů od žádosti zákazníka, přičemž zájezd se musí uskutečnit nejpozději právě do 31. sprna 2021. Pokud cestovní kancelář nenabídne zákazníkovi náhradní zájezd včas nebo v řádném termínu, stane se znovu splatným její dluh ze zrušeného zájezdu;
  • doplatek může cestovní kancelář vyžadovat jen u náhradního zájezdu vyšší kvality (například vyšší třída hotelu, nebo větší rozsah rekreačních služeb), a to jen tehdy, pokud cestovní kancelář zároveň zákazníkovi nabídla i náhradní zájezd stejné kvality, avšak zákazník si zvolil zájezd drahší;
  • původní dluh cestovní kanceláře vůči zákazníkovi tak bude splněn realizací náhradního zájezdu. Zákazník však není povinen nabídky náhradního zájezdu využít, v takovém případě se původní dluh cestovní kanceláře stane splatným uplynutím 14 dnů od konce ochranné doby, nejpozději tak 14. září 2021.

Všeobecně pak platí, že zákazník sice není povinen nechat si uhradit dluh prostřednictvím náhradního zájezdu, zároveň však ale před koncem ochranné doby nemá ani možnost tento dluh od cestovní kanceláře vymáhat. Jinak je tomu u některých zvlášť zranitelných skupin zákazníků, jako jsou těhotné ženy, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, osamělí rodiče, senioři nad 65 let, uchazeči o zaměstnání či zaměstnanci, kterých se už alespoň 30 dnů dotýká omezení či uzavření provozu zaměstnavatele, a nemůžou proto vykonávat práci. Tyto skupiny zákazníků mají právo poukaz na náhradní zájezd odmítnout, čímž se opětovně stává vymahatelnou jejich původní pohledávka. 

Zákon pak na druhou stranu přiznává jistou kompenzaci i zákazníkům, kterí od 20. února zrušili svůj zájezd z možných obav před šířením epidemie, avšak jejich situaci ještě nebude možné podřadit pod § 2535 občanského zákoníku, a můžou tak být povinni hradit cestovní kanceláři přiměřené odstupné. Těmto zákazníkům dává zákon možnost do 3 měsíců od odstoupení požádat cestovní kancelář o vydání poukazu na zájezd v hodnotě 10 % z uhrazeného odstupného. Platnost takového poukazu musí být alespoň na 1 rok a cestovní kancelář jej zákazníkovi musí vydat do 14 dnů od žádosti.

 

[1] Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013

[2]tento seznam mimo jiné pravidelně aktualizuje Ministerstvo zahraničních věcí, nejde sice o právně závazný dokument, ale má značný výkladový význam

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. 11. 2015 zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie pod sp. zn. L 326/1 dne 11. 12. 2015

[4] Důvodová zpráva k Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. 11. 2015 zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie pod sp. zn. L 326/1 dne 11. 12. 2015

[5] Tamtéž

 
Celý článek >>
Ochrana nájemníků před výpovědí kvůli dluhům na nájemném

Poslanecká sněmovna 8. dubna 2020 schválila návrhy dvou zákonů, jejichž účelem je ochrana nájemníků i podnájemníků v obytných a podnikatelských prostorách, kteří se v době od 12. března 2020 do 30. června 2020 dostali či dostanou do prodlení s úhradou nájemného, před výpovědí z nájmu z tohoto důvodu. Senát by se měl těmito zákony zabývat 16. dubna 2020 (teprve poté bude známo definitivní znění obou předpisů).

Kdo je chráněn
  • Nájemce, nebo
  • podnájemce,

který si pronajímá či podnajímá byt či dům (nebo jeho část), v němž také skutečně bydlí,  

a

  • nájemce, 
  • pachtýř, nebo
  • podnájemce,

který si najímá, propachtovává nebo podnajímá prostor, který užívá převážně ke svému podnikání (tento účel nemusí být nutně vyjádřen ve smlouvě), a 

který se v době od 12. března 2020 do 30. června 2020 (tzv. ochranná doba) dostal či dostane do prodlení s úhradou nájemného (pachtovného, podnájemného), pokud 

toto prodlení nastalo v důsledku mimořádného opatření při epidemii.

Ochrana se v případě podnikatelských prostor vztahuje na osoby fyzické i právnické.  Pro zjednodušení používá tento text pro všechny chráněné osoby označení „nájemník“. 

Bez důkazů to nepůjde

Nájemník bytu nebo domu bude povinen pronajímateli doložit, že není schopen platit včas nájemné v důsledku mimořádných opatření potvrzením, které vystaví Úřad práce. Bližší podmínky pro vystavení tohoto potvrzení (např. doklady, které bude nutno doložit) budou řešeny metodickým pokynem a zatím nejsou známy. Nájemník podnikatelských prostor bude také muset pronajímateli předložit listinné důkazy, které však nejsou zákonem blíže vymezeny. 

Kdo není chráněn

Podle textu zákona se ochrana nevztahuje například na nájemníka, který podnajímá byt, který má v nájmu, a ve skutečnosti v něm nebydlí. Pokud se však dostane do prodlení s platbou podnájemník zpozdí se zpravidla i nájemník s platbou nájemného majiteli bytu. Nájemník by však v tomto případě neměl být před výpovědí chráněn, jelikož v bytě ve skutečnosti nebydlí. Ukončením nájmu ovšem současně skončí i podnájem; tento následek vyplývá přímo ze zákona (občanského zákoníku) a nyní projednávaný „ochranný zákon“ na tom nic nemění. 

Fyzické osoby, které obývají jako podnájemníci byt nebo dům, který má pronajatý právnická osoba, by naopak chráněny být měly. Z hlediska právnické osoby jde v takovém případě obvykle o podnikání a před výpovědí z nájmu dotyčného bytu či domu pro dluhy na nájemném ji bude chránit zákaz výpovědi z prostor užívaných k podnikání.

Před čím je „nájemník“ chráněn

V období do 31. prosince 2020 nemůže nájemník dostat výpověď z nájmu z důvodu prodlení s platbou nájemného, které nastalo v ochranné době (tzn. mezi 12. březnem a 30. červnem 2020).  

Pro neplacení nájemného v období před 12. březnem a po 30. červnu 2020 však lze dát výpověď bez omezení. 

Před čím NENÍ „nájemník“ chráněn
  • před povinností platit zálohy a úhrady za plnění a služby spojené s užíváním bytu (např. dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, úklid společných prostor, výtah, odvoz odpadu apod.): Tyto platby je nájemník povinen platit řádně a včas i během ochranného období.  Zde se ocitnou v obtížích ti pronajímatelé, kteří mají tyto zálohy a úhrady zahrnuty paušální částkou přímo v nájemném; nemají je tedy vyčísleny samostatně.  
  • před výpovědí z nájmu z jiného důvodu, než je prodlení s platbou nájemného v ochranné době (např. výpověď z důvodu dluhu na zálohách / platbách za služby bude stále možná)
  • před úrokem z prodlení: Nájemník, který je v prodlení s platbou nájemného, je povinen hradit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši sjednané smlouvou, anebo – pokud nejsou sjednány - ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud bude schválen tzv. lex covid (Sněmovní tisk č. 807, který bude Senát projednávat 16. dubna 2020), nelze za období prodlení od 12. března do 30. června 2020 uplatnit vyšší úrok z prodlení než úrok ve výši stanovené nařízením vlády (10 % ročně).   
  • před smluvní pokutou spojenou s neplacením nájemného (pokud byla platně sjednána ve smlouvě) nebo povinností nahradit škodu
  • před zahájením řízení o zaplacení dluhu nebo provedením jiného úkonu za účelem získání exekučního titulu a před jeho vymáháním:  Pokud bude schválen tzv. lex covid (Sněmovní tisk č. 807, který bude Senát projednávat 16. dubna 2020), nebude možné v době do 30. června 2020 provést exekuci (výkon rozhodnutí) prodejem movitých věcí dlužníka, nebo prodejem nemovitosti, ve které má dlužník trvalý pobyt, a v případě exekučního postižení bankovního účtu, musí dlužníkovi v období do 31. prosince 2020 být ponechána na účtu částka odpovídající 4x životnímu minimu jednotlivce. 
  • před skončením nájmu na dobu určitou uplynutím sjednané doby
Nezaplacení dluhů = okamžitá výpověď

Všechny dluhy na nájemném, které byly splatné v ochranné době a zůstaly zcela či zčásti neuhrazeny, je nájemník povinen zaplatit nejpozději do 31. prosince 2020 (anebo do 30 dnů od skončení nájmu, pokud skončí před tímto dnem).

Nesplní-li nájemník tuto povinnost, hrozí mu okamžitá výpověď bez výpovědní doby (z domu či bytu), resp. s výpovědní dobou 5 dnů (z podnikatelských prostor).

V případě podnikatelských prostor hrozí tato výpověď také tehdy, stane-li se nepochybným, že nájemník dluhy na nájemném do 31. prosince 2020 neuhradí (např. je rozhodnuto o jeho úpadku, nebo bude čelit exekucím apod.). 

Zrušení nájmu soudem

Pronajímatel, jehož nájemník neuhradil v ochranné době nájemné, se může po skončení nouzového stavu (tzn. ještě před 31. prosincem 2020) domáhat zrušení nájmu, pokud po něm nelze spravedlivě požadovat, aby omezení svého práva dále snášel.  

Praktická využitelnost této možnosti je však poněkud pochybná. Nedojde-li k dohodě s nájemníkem, bude pronajímatel nucen se obrátit na soud, přičemž bude muset po dobu řízení nadále čelit nepříznivé situaci, která ho k tomuto kroku vedla. 

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

 

Celý článek >>
Dohody (DPČ A DPP) a nárok na náhradu odměny

O jednotlivých překážkách práci, ať již na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance, a o náhradách mzdy u zaměstnanců na základě pracovního poměru již informoval kolega Jakub Oliva v tomto článku. Podmínky programu Antivirus jsou již odsouhlasené a o tom, zda máte na podporu z programu nárok, v jaké výši, a jak podat žádost se dočtete zde.

Jednou z nejkomplikovanějších podmínek programu Antivirus je dodržení pracovněprávních předpisů, které bude kontrolováno ze strany Státního úřadu inspekce práce. Kromě toho, že je podmínka formulována široce a neurčitě, nelze odhadnout, jak přísné kontroly budou a na co se budou zaměřovat. Nelze proto vyloučit, že součástí kontrol bude i dodržování pracovněprávních předpisů ve vztahu k zaměstnancům pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tzv. „dohodářům“).

Jsou u Vás činní zaměstnanci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti? A víte, na co mají nárok?

Základy právní úpravy dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce

Zákoník práce vychází z principu, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají být využívány zaměstnavatelem pouze sekundárně pro vyplnění částečných pracovních kapacit, kde není možné vytvořit nové pracovní místo, pro větší flexibilitu u proměnlivé poptávky, u sezónních prací apod. Značnou výhodu představuje, že jako zaměstnavatel nemáte povinnost dohodářům rozvrhovat pracovní dobu, a tedy ani přidělovat práci. U dohodářů jsou navíc dle § 77 zákoníku práce vyloučena některá ochranná ustanovení.

Ačkoliv je na Vás, jakým způsobem dohodáři rozvrhnete pracovní dobu, pro účely poskytnutí náhrady odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jste povinni zaměstnanci stanovit rozvržení týdenní pracovní doby do směn (přímo v dohodě nebo také vnitřním předpisem). Nejedná se o rozvržení doby, ve které by pro Vás zaměstnanec měl konat práci, ale o rozvržení fiktivní pro účely stanovení výše poskytované náhrady odměny v dočasné pracovní neschopnosti či karanténě zaměstnance.

Zaměstnanci pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mohou mít nárok na náhradu odměny v případě dočasné pracovní neschopnosti a karantény. Ostatní překážky v práci se u dohodářů dle § 77 zákoníku práce neuplatní.

Kdy má zaměstnanec nárok na náhradu odměny?

Zaměstnanec - dohodář má nárok na náhradu odměny pouze v případě, pokud ke dni vzniku překážky v práci splňuje podmínky nároku na nemocenské dávky podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění:

  • u dohody o provedení práce to znamená, že v kalendářním měsíci, ve kterém došlo ke vzniku překážky v práci musí zaměstnanec dosáhnout rozhodného příjmu ve výši nejméně 10.001,- Kč;
  • u dohody o pracovní činnosti musí zaměstnanec dosáhnout rozhodného příjmu nejméně 3.000,- Kč.

Splní-li v daném měsíci zaměstnanec uvedenou podmínku minimálního příjmu a vyskytne-li se na jeho straně překážka v práci dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, musíte mu po dobu trvání překážky v práci, maximálně však po dobu 14 dní, vyplácet 60 % průměrného výdělku, a to v souladu s fiktivně rozvrženou týdenní pracovní dobou do směn (tj. za dny, které jsou dle tohoto rozvržení považovány za dny pracovní). Zde je rovněž nutné zdůraznit, že na náhradu odměny, kterou dohodáři vyplatíte z důvodu nastalých překážek v práci, se nevztahují kompenzace z programu Antivirus.

Pokud zaměstnanec v daném měsíci, kdy na jeho straně vznikla překážka v práci, rozhodného příjmu nedosáhne, náhrada mzdy mu nenáleží.

Dohodáři nepřiděluji práci. Musím za něj platit odvody?
  1. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Za předpokladu, že v kalendářním měsíci zaměstnanec nedosáhne rozhodného příjmu a plátcem pojistného není stát[1], je zaměstnanec pro účely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, považován za osobu bez zdanitelných příjmů. To znamená, že za něj nejste povinni hradit zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění si však zaměstnanec musí uhradit sám. Aktuální minimální výše této platby činí 1.971,- Kč[2]. Zálohy na zdravotní pojištění musí zaměstnanec platit za každý měsíc, ve kterém nedosáhl rozhodného příjmu, a to vždy do 8. dne následujícího měsíce.

V této souvislosti je rovněž nutné zdůraznit, že na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných nebyly osobám bez zdanitelných příjmů odpuštěny povinné odvody na základě zákonů č. 134/2020 Sb. a 136/2020 Sb. přijatých v nouzovém stavu.

  1. Pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti

V případě, že dohodáři v kalendářním nedosáhli rozhodného příjmu, nemusíte za ně sociální pojištění platit.

Platby sociálního pojištění nejsou povinni hradit ani zaměstnanci. Placení záloh na sociální pojištění je u osob bez zaměstnání a bez zdanitelných příjmů dobrovolné. Minimální výše měsíčního dobrovolného důchodového pojištění činí částku ve výši 2.439,- Kč. Měsíce, ve kterých není pojistné na důchodové zabezpečení odvedeno, se nezapočítávají do stanovených dob pojištění nezbytných pro vznik nároku na starobní důchod[3].

 __________________________________________________________

[1] Mezi nejčastější situace, kdy je plátcem stát, patří: uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce, student do 26 let, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku apod.

[2] Stav ke dni 06.04.2020.

[3] Obecná doba pojištění činí 35 let.

Celý článek >>
Jaké jsou dopady „LEX COVID“ na insolvenční řízení (a zejména na podnikatele)?

Dnes v brzkých ranních hodinách schválila Poslanecká sněmovna Lex Covid ve znění pozměňovacích návrhů doporučených Ústavně právním výborem a několika poslaneckých pozměňovacích návrhů. Poměrně zásadní a pozitivní změnou je vypuštění plošného zastavování exekucí, jelikož plošné zastavení exekucí nemělo souvislost se stávajícím nouzovým stavem. V oblasti insolvencí Poslanecká sněmovna nepřijala z hlediska podnikatelů zásadní změny. Poslanci přiznali dlužníkům nárok na zvýšení částky jednorázově vyplácené dlužníkům z jejich obstaveného účtu. Rovněž poslanci schválili dočasnou limitaci sankcí z důvodů prodlení způsobeného nouzovým stavem.

Mimořádné moratorium a další změny prozatím zůstaly zachovány. Poslanecké znění Lex Covid bude projednávat Senát. Pokud Senát Lex Covid schválí, postoupí jej prezidentovi k podpisu. Další novinky budeme postupně přinášet.

Mgr. Ing. Jan Škripko: COVID19 vs. Insolvence

Vláda 1. 4. 2020 představila schválila návrh zákona přezdívaný „Lex Covid“, jehož obecným cílem je zmírnění nepříznivých následků epidemie COVID-19. Lex Covid se dotýká řady oblastí – promíjení lhůt v civilním, správním či trestním řízení, praktického fungování obchodních korporací po dobu epidemie či plošného zastavování exekucí. Úvodem je však nutné upozornit, že se prozatím jedná o vládní návrh zákona. Lex Covid může v legislativní procesu doznat četných změn, případně nemusí být Parlamentem vůbec přijat. Lze ovšem předpokládat, že v nějaké podobě Lex Covid Parlamentem projde, a to zřejmě velmi rychle v rámci nouzového (zjednodušeného) legislativního režimu.

Jaké jsou navrhované změny v insolvenční oblasti?

Změny předpokládané Lex Covid jsou sice převážně dočasného charakteru. Dotýkají se však téměř všech dílčích oblastí insolvenční problematiky, zejména:

  • úprava běhu některých lhůt a možnosti jejich promíjení (týká se dlužníků, insolvenčních správců i věřitelů),

  • dočasná změna v doručování osobám s právem podat opravný prostředek v insolvenčních věcech - bude jim doručováno jen zveřejněním písemnosti online v insolvenčního rejstříku,

  • omezení odpovědnosti za opožděný insolvenční návrh,

  • dočasné omezení možnosti věřitelů podat insolvenční návrh,

  • zmírnění podmínek rušení oddlužení – oddlužení nebude rušeno ani v případech, kdy dlužník neplní splátkový kalendář v souvislosti s mimořádnými opatřeními,

  • zmírnění podmínek pro přiznání osvobození od placení pohledávek při skončení oddlužení – dlužník nemusí uhradit ani 30 % (resp. 50 %) pohledávek, a přesto mu může být osvobození od placení pohledávek přiznáno,

  • možnost přerušení již běžícího, ale ještě ne zcela splněného reorganizačního plánu, zákaz přeměny reorganizace v konkurs po dobu přerušení reorganizace,

  • faktické prodloužení lhůt pro napadení neúčinnosti právních úkonů ze strany insolvenčních správců – insolvenční správci budou moci „nově“ napadat právní úkony učiněné hlouběji v minulosti,

  • zavedení institutu mimořádného moratoria.

Jaké změny nejvýrazněji zasáhnou podnikatele?

Nepřímo se podnikatelů dotknou všechny navrhované změny. Nejintenzivněji však bude podnikatele zajímat zejména následující:

Omezení osob s právem podat opravný prostředek

Jde o nenápadnou, ale zejména pro věřitele o to zákeřnější změnu. Osoby, které mají v insolvenčním řízení právo podat opravný prostředek (např. odvolání), nebudou obesílány samostatně a o vydání rozhodnutí, proti kterému mají právo opravný prostředek podat, se budou dozvídat jen z insolvenčního rejstříku. V případě, že dojde ke zmeškání lhůty pro odvolání či námitky a rozhodnutí nabyde právní moci, nebudou moci dotčené osoby ani požádat o prominutí zmeškání lhůty. V zásadě tak bude nezbytné neustále sledovat insolvenční rejstřík.

Nemožnost podat věřitelský insolvenční návrh

Věřitelé budou zcela omezeni v možnosti podat věřitelský insolvenční návrh. K věřitelskému insolvenčnímu návrhu nebude soud přihlížet. Věřitel bude moci insolvenční návrh podat až po uplynutí stanoveného období. Jedná se o bezprecedentní omezení možnosti věřitelů vymáhat svoje pohledávky.

Omezení odpovědnost za škodu způsobenou opožděným insolvenčním návrhem

Aktuálně insolvenční zákon předpokládá, že pokud právnická osoba či fyzická osoba podnikatel nepodá insolvenční návrh včas, odpovídá věřitelům za škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu. Lex Covid dočasně omezuje povinnost podnikatelů podat bezodkladně insolvenční návrh, a zároveň vylučuje i jejich odpovědnost za případnou škodu způsobenou opožděným podáním insolvenčního návrhu.

Nový institut mimořádného moratoria

Moratorium doposud sloužilo jako institut chránící dlužníka před věřiteli v momentě, kdy je stále naděje na záchranu před úpadkem. Po dobu trvání moratoria není možné rozhodnout o úpadku, a zároveň je dlužník zákonem chráněn např. před provedením exekuce. Moratorium dlužníkovi poskytuje ochranu před výpovědí smluv ze strany jeho klíčových dodavatelů. K podání návrhu na standardní moratorium je nutné doložit souhlas alespoň nadpoloviční většiny věřitelů. Zákon předpokládá aktivní jednání dlužníka se svými věřiteli a jejich souhlas s dlužníkovým postupem. Standardní moratorium je vždy vázáno na insolvenční návrh a nemůže být nařízeno bez podaného insolvenčního návrhu.

Návrh na mimořádné moratorium může podat pouze dlužník, jehož finanční problémy byly způsobeny v důsledku mimořádných opatření a zároveň nebyl k 12. březnu 2020 v úpadku. Soud zkoumá pouze splnění formálních náležitostí dlužníkova návrhu. V rámci mimořádného moratoria odpadá nutnost nadpolovičního souhlasu věřitelů. Pokud bude chtít dlužník účinky mimořádného moratoria prodloužit, bude již muset doložit souhlas nadpoloviční většiny věřitelů. Rovněž odpadá vazba mimořádného moratoria na podaný insolvenční návrh a soud může mimořádné moratorium schválit bez insolvenčního návrhu. Mimořádné moratorium za znatelně mírnějších podmínek poskytuje dlužníkovi stejnou ochranu jako standardní moratorium (nemožnost výpovědi smluv ze strany dodavatelů, rozhodnutí o úpadku apod.).

Dlužník je v rámci mimořádného moratoria limitován shodně jako v případě standardního moratoria. Dlužník není oprávněn činit podstatné změny ve skladbě, určení, využití nebo nikoliv zanedbatelném zmenšení jeho majetku. Mimořádné moratorium je ve vztahu k dlužníkovi „přísnější“ v zásadě pouze v tom, že dlužník a jeho statutární orgány nově ručí i za škodu vzniklou nepravdivým prohlášením o mimořádných opatřeních jakožto důvodu neblahé finanční situace dlužníka.

Závěr

Navrhovanou úpravu Lex Covid (nejen) v oblasti insolvencí lze stručně shrnout tak, že pro dlužníky obsahuje řadu zmírňujících opatření. Teoreticky může Lex Covid pomoci i jinak finančně zdravým podnikům zasaženým epidemií, a to zejména prostřednictvím mimořádného moratoria. Pozici věřitelů však Lex Covid výrazným způsobem oslabuje.

Celý článek >>
Záruční program COVID Praha

Záruční program COVID Praha usnadňuje živnostníkům, malým a středním podnikatelům aktivním na území hlavního města Prahy přístup k provoznímu financování v návaznosti na zmírnění hospodářských následků způsobených opatřeními proti šíření koronavirové infekce známé jako COVID-19. Program ČMZRB připravila ve spolupráci s hlavním městem Praha, je financován z Operačního programu Praha – pól růstu a je určen k profinancování projektů realizovaných na území hlavního města Prahy.
Program bude vyhlášen 20. dubna, příjem žádostí bude spuštěn 21. dubna.
Příjem žádostí bude spuštěn 21. dubna v 8:00.
Podmínkou pro podání žádosti o záruku je vyřízený (nebo závazně přislíbený) úvěr od některé z komerčních bank. Řádně vyplněné žádosti se podování přes E-Podatelnu.
Žádosti, které budou obsahovat jiné než oficiální formuláře banky, nebudou zaevidovány (obchodní dopis nelze považovat za řádně podanou žádost).

Celý článek >>