Sleva 50 % na monitoring ochranných známek. Použijte kód: SPOLECNETOZVLADNEME na stránkách www.monimark.cz.

Displaying items by tag: finance

Úspora mzdových a personálních nákladů zaměstnavatele 2020

Cílem státního programu Antivirus je zmírnit dopady koronavirové krize na zaměstnanost, pomoc zaměstnavatelům snížit jejich mzdové náklady a tímto předejít masovému propouštění zaměstnanců. Program Antivirus má však svá pravidla a podmínky, které je nutné splnit, aby se zaměstnavatelům pomoc od státu dostavila. Ne vždy se však všem dotčeným subjektům podaří na příspěvek dosáhnout, případně jim tato pomoc od státu nepomůže řešit všechny dopady krizových opatření souvisejících s výskytem onemocnění COVID – 19. 

Z tohoto důvodu je zapotřebí zvážit další možnosti úspor na mzdových a personálních nákladech zaměstnavatelů a připravit se tak do budoucna na další či déle trvající nepříznivé dopady epidemie. O jaká další opatření se jedná?

Snižování mezd

Při snižování mezd je zapotřebí vzít v potaz, zda je mzda sjednána v pracovní smlouvě či v jiné dohodě uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, nebo jestli je mzda stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele či určena mzdovým výměrem.

V prvním případě (pracovní smlouva či jiná dohoda) není možné mzdu měnit jednostranně a na snížení mzdy je nutné se se zaměstnancem vždy dohodnout. V případě, že je mzda určena zaměstnavatelem ve mzdovém výměru, lze mzdu snížit i jednostranně bez souhlasu zaměstnance (tj. vydáním nového mzdového výměru). Změnu výše mzdy musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci písemně nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.

V případě, že zaměstnavatel stanovil údaje o mzdě či o způsobu odměňování ve vnitřním předpisu, může tyto podmínky opět jednostranně změnit. Se změnou vnitřního předpisu či s vydáním nového je zaměstnavatel povinen zaměstnance seznámit nejpozději do 15 dnů.

Při snižování mezd musí zaměstnavatelé rovněž dbát na rovné zacházení se zaměstnanci a současně je nutné dodržet výši minimální a zaručené mzdy.

Nenařizování přesčasové práce 

V případě, že mzda zaměstnance nebyla v pracovní smlouvě sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas ve smyslu § 114 odst. 3 zákoníku práce, měli by zaměstnavatelé zvážit další nařizování práce přesčas. Za práci přesčas náleží totiž zvláštní příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku (pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec nedohodli na poskytnutí náhradního volna).

Pokud to provozní možnosti zaměstnavatele umožní, může zaměstnavatel snížit mzdové náklady také tím, že nebude zaměstnancům nařizovat práci, za kterou náleží jiný zvláštní příplatek (tj. práce ve svátek, v noci, o víkendu atp.).

Snížení úvazku

Zaměstnavatel se může při splnění podmínek stanovených v § 80 zákoníku práce se zaměstnanci dohodnout na kratší pracovní době, tedy pod rozsah stanovené týdenní pracovní doby. Stanovenou týdenní pracovní dobou se rozumí 40 hodin týdně či zkrácená týdenní pracovní doba podle § 79 zákoníku práce. Výhodou sníženého úvazku je, že zaměstnanci náleží nižší mzda odpovídající takto kratšímu úvazku. Zároveň se snižuje i hranice pro minimální mzdu (musí být však dodržena minimální výše hodinové mzdy). 

Snížení úvazku má vliv i na práci přesčas. Těmto zaměstnancům není možné přikázat práci přesčas, ale může být konána pouze s jejich souhlasem. Pokud práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu (tj. standardně 40 hodin týdně podle § 79 zákoníku práce), pak zaměstnanci náleží za výkon práce pouze mzda, ale ne již příplatek za práci přesčas. Prací přesčas je totiž až práce nad standardní týdenní pracovní dobu.

Omezení zaměstnaneckých benefitů

Řada zaměstnavatelů zavedla v době hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti benefity pro zaměstnance tak, aby stávající zaměstnance udržela a ty nové nalákala. Ať už jde o benefity ve formě poukázek na kulturní či sportovní aktivity, vzdělávání zaměstnanců, jazykové kurzy, občerstvení na pracovišti atp., jde o nákladové položky, na kterých by zaměstnavatel mohl v současné době ušetřit. Benefity a jejich poskytování jsou zpravidla upraveny ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, který může zaměstnavatel jednostranně změnit a benefity tak zrušit nebo jejich poskytování pozastavit. 

Co se týká příspěvků na stravování např. formou stravenek, je důležité zmínit, že zaměstnanci nemají nárok na stravenky v době, kdy jsou doma a nepracují např. z důvodu čerpání dovolené či neplaceného volna, z důvodu nařízené karantény, z důvodu překážek na straně zaměstnavatele či z důvodu čerpání nároku na ošetřovné. Nárok na stravenku však mají ti zaměstnanci, kteří pracují na home office. O pravidlech práce na home office si přečtěte více zde.

Ukončení kvalifikačních dohod a konkurenčních doložek

Kvalifikační dohoda se uzavírá pro případ zvyšování nebo prohlubování kvalifikace zaměstnance kdy se zaměstnavatel zavazuje poskytnout zaměstnanci příspěvek na jeho vzdělávání a zaměstnanec se za to zavazuje setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru. Na základě konkurenční doložky se zaměstnavatel zase zavazuje poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání za to, že se zaměstnanec po ukončení pracovního poměru zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by měla soutěžní povahu k činnosti zaměstnavatele.

Jak kvalifikační dohoda, tak konkurenční doložka mohou v současné situaci představovat vedlejší personální náklady zaměstnavatele, které není nezbytně nutné vynakládat. Proto je zapotřebí vždy individuálně posoudit přínos těchto závazků, případnou nezbytnost setrvání v nich a možnost jejich ukončení.

Nařízení (hromadné) dovolené

Přímo v době v jejího čerpání nepředstavuje dovolená žádnou úsporu mzdových nákladů zaměstnavatele. Nicméně je zapotřebí myslet do budoucna. Pakliže by zaměstnavatel byl nucen se zaměstnancem v následujících měsících rozvázat pracovní poměr, byl by povinen posléze nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci nahradit podle § 222 odst. 2 zákoníku práce. 

Zaměstnavatel, jehož zaměstnanci nyní nepracují a jsou doma tzv. na překážkách na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce, by měli nařízení dovolené zvážit, a to zejména u zaměstnanců, kteří si převedli část nevyčerpané dovolené z předchozího roku. Pokud by zaměstnavatel posléze musel s takovým zaměstnancem rozvázat pracovní poměr, tak by náhradu mzdy platil zaměstnanci vlastně dvakrát - nejprve ve vztahu k překážce v práci a posléze za nevyčerpanou dovolenou při skončení pracovního poměru. 

O možnosti nařízení dovolené v době trvání překážek na straně zaměstnavatele a podmínkách pro nařízení hromadné dovolené jsme psali zde.

Dohoda o neplaceném volnu

Neplacené volno představuje další možnost, jak pro přechodnou dobu optimalizovat mzdové náklady zaměstnavatele. Zde je ale cesta složitější v tom, že neplacené volno není možné nařídit jednostranně. Zaměstnanec musí s neplaceným volnem souhlasit, neboť po dobu čerpání neplaceného volna zaměstnanci nenáleží mzda ani žádná náhrada mzdy.

Výpověď a hromadné propouštění zaměstnanců

V případě, že by stávající krize spojená s epidemií koronaviru neumožňovala i přes přijetí všech možných opatření ke snížení personálních nákladů udržet stávající množství zaměstnanců, budou zaměstnavatelé nuceni přistoupit k výpovědi či hromadnému propouštění. Oběma tématům jsme se věnovali v samostatných článcích, ve kterých se dočtete důležité informace k postupu při propouštění zaměstnanců. K propouštění zaměstnanců uvádíme, že je vhodné se zaměřit na zaměstnance ve zkušební době či zaměstnance vykonávající práci mimo pracovní poměr – tj. DPP a DPČ. 

Snižování mzdových a personálních nákladů zaměstnavatele je komplexní proces, při kterém zaměstnavatel musí zohledňovat jednak zájmy svých zaměstnanců, ale také ochranu svého podnikání (přečtěte si také deset věcí, které by měli nyní podnikatelé vědět a učinit v zájmu ochrany svého podnikání). Veškerá úsporná opatření je vhodné důkladně promyslet s přihlédnutím k vizi následujících měsíců a dopadů na jednotlivé zaměstnance. Současně doporučujeme veškeré změny řádně implementovat do vnitřních předpisů zaměstnavatele či pracovní dokumentace zaměstnanců a vhodným způsobem tyto změny komunikovat se zaměstnanci.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Celý článek >>
Finanční rezervy v době krize (pro OSVČ a podnikatele)

Na naprostou většinu ekonomicky aktivních v současné době citelně dopadají následky řádění „koronáče“ (známého též jako virus SARS-CoV-2) a jím vyvolaného onemocnění COVID -19. Přinášíme proto několik tipů, které mohou přispět ke zmírnění dopadů nenadálého výpadku příjmů.

Bezúročné odložení splatnosti daně z příjmů o 3 měsíce (z března na červen 2020)

Poplatníci, kteří by měli podávat přiznání k dani z příjmů ve lhůtě do 1. 4. 2020, mohou již nyní na základě „generálního pardonu“ uděleného Ministerstvem financí, podat a zaplatit daň z příjmů o 3 měsíce později, tedy do 1.7.2020. 

Ministerstvo financí však neprodloužilo lhůtu, pouze předem prominulo pokutu, která by jinak za takto opožděné podání byla uložena, a úrok z prodlení, který by byl předepsán za opožděnou platbu daně. 

Také vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou je možné podat až do 1.7.2020, namísto do 1.4.2020. Pro vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané zálohově však žádná úleva neplatí (k tomu a dalším úlevám jsme podrobně psali zde).

Bezúročné odložení doplatků povinného pojistného OSVČ o 3 měsíce (z května na srpen 2020)

Díky tomu, že nedošlo k žádnému prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) stále povinny podat přehled o příjmech příslušné zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního pojištění do 3.5.2020. Tato lhůta je totiž navázána na lhůtu pro podání daňového přiznání, která zůstala nedotčena.

Některé zdravotní pojišťovny (např. VZP a ZP Ministerstva vnitra) už sice avizovaly, že prodlužují termín pro podání přehledu do 3.8.2020, aniž by uplatnily pokutu za toto zpoždění. Současně však upozorňují, že penále způsobené prodlením s doplatkem pojistného, případně s platbou záloh na pojistné, bude normálně vznikat a jeho případné prominutí posuzováno individuálně. Pokud tedy využijete možnosti podat přehled a doplatit pojistné v „prodloužené lhůtě“, může Vám být i přesto předepsáno penále za pozdní platbu (o jeho prominutí lze následně požádat).

Jediným zaručeným způsobem, jak získat „bezúročný“ odklad splatnosti je plnohodnotné prodloužení lhůty k podání daňového přiznání k dani z příjmů.

O toto prodloužení je možné požádat (správní poplatek za žádost je stále 300 Kč) a počkat, zda finanční úřad žádosti vyhoví, a nebo zmocnit ke zpracování a podání daňového přiznání daňového poradce nebo advokáta. Plnou moc je nutné doručit na finanční úřad nejlépe před 1.4.2020; tím dojde jak k prodloužení lhůty pro podání přiznání a odkladu splatnosti daně až do 1.7.2020, tak i k prodloužení lhůty pro podání přehledu o příjmech OSVČ (do 3.8.2020) a „bezúročnému“ odkladu splatnosti doplatku pojistného až do 11.8.2020.

Snížení nebo zrušení záloh na daň z příjmů

Pokud máte během roku 2020 platit zálohy na daň z příjmů stanovené na základě daňového přiznání podaného za rok 2018, můžete požádat finanční úřad o jejich snížení nebo o zrušení.

Tato žádost může být podána i zpětně, tedy i ohledně záloh na daň roku 2019, které byly splatné v roce 2019. Ovšem pokud byly tyto zálohy již uhrazeny, je naděje vyhovění malá. U dlužných záloh to však za pokus stojí. 

Stejně tak bude možné současně s daňovým přiznáním k dani z příjmů podávaným v roce 2020 požádat o zrušení povinnosti hradit zálohy, které z něj vyplývají, a nebo o jejich snížení. 

Odklad splatnosti daně (včetně DPH) nebo povolení splátek daně či pojistného; prominutí příslušenství

U běžných plateb daní a jejich nedoplatků je možné požádat o odklad jejich splatnosti nebo rozložení do splátek (v současné době byly prominuty správní poplatky za žádost). Důvody žádosti je nutno doložit, o žádosti rozhoduje finanční úřad a není povinen jí vyhovět. O odložení splatnosti je možné žádat i zpětně. Pokud bude takové žádosti vyhověno, bude současně úrok z prodlení příslušející k dotčenému nedoplatku snížen o 50 %.  

Zaměstnavatelé a OSVČ mají možnost požádat o tzv. splátkový kalendář i u pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Když je dluh na pojistném zcela uhrazen, lze ještě požádat o prominutí dosud pravomocně nevyměřeného penále, popř. pokuty.

U příslušenství daní (penále, úrok z prodlení, pokuty za kontrolní hlášení) je možné také žádat o jejich prominutí.

Správní poplatky spojené s žádostmi podanými od 16.3. do 31.7.2020 jsou aktuálně prominuty.

„Vracení“ DPH odvedené z neuhrazených faktur a zrušených dodávek

Až se situace trochu uklidní, nezapomínejte na možnost nárokovat „vrácení“ DPH odvedené z nevymahatelných a nedobytných pohledávek. Tato možnost však předpokládá vaši aktivitu jakožto věřitele směřující k řešení dluhu.  Nárokovat „vratku“ DPH je možné také v případech, kdy v důsledku mimořádné situace nedojde zcela či zčásti k dodání již uhrazené služby či zboží a smluvní strany se dohodnou na zrušení kontraktu, nebo snížení jeho objemu (postup je jednodušší a rychlejší než u nedobytných pohledávek). 

Zajímejte se, kdo vám dluží

Pokud jste dosud neměli čas nebo chuť zabývat se všemi svými pohledávkami po splatnosti a jejich dlužníky, je nejvyšší čas to změnit. Zejména se ujistěte, zda u některých starších pohledávek za dlužníky nehrozí jejich promlčení (= pak záleží již jen na dobré vůli dlužníka, zda zaplatí, soud mu tuto povinnosti již nemůže uložit). Pokud ano, je třeba začít aktivně jednat. 

Aktivně komunikujte se svými dlužníky, dohodněte uznání dluhu, případně i splátkový kalendář. Nemá-li dlužník disponibilní finance na zaplacení, můžete si dohodnout i změnu formy úhrady (např. zaplacení formou dodávky zboží či služeb). 

Úvěr COVID a záruka ČMZRB; dotační programy  

Kromě další finanční pomoci, která je nyní ve stádiu úvah a projednávání, mohou podnikatelé již nyní požádat o bezúročný úvěr na provoz od Českomoravské záruční a rozvojové banky (úvěr COVID), o kterém informujeme zde

ČMZRB poskytuje malým a středním podnikatelům také ručení za úvěry, které čerpají u jiných bank (M – záruka), čímž usnadňuje získání takových úvěrů. 

Po stabilizaci situace a obnovení činnosti se aktivně zajímejte o možnost využití některého z dotačních titulů

Plnění z pojistné smlouvy

Nucený pobyt doma může být vhodnou příležitostí k utřídění dokumentů, na které jinak nezbývá čas. Možná mezi nimi najdete i pojistnou smlouvu, na kterou už platíte pojistné tak dlouho, až jste málem zapomněli, že ji máte. 

Možná zjistíte, že jste pojištěni pro případ hospitalizace nebo pro případ nařízení karantény, nebo, že můžete požadovat plnění z důvodu neschopnosti splácet úvěr, nebo z důvodu stornování zájezdu atd. V takovém případě se poraďte s nezávislým odborníkem, zda a za jakých podmínek můžete uplatňovat nárok na výplatu z pojistky. Nezapomeňte, že i zde existují lhůty, ve kterých je nutné pojistnou událost ohlásit, aby nezaniklo právo na plnění.

Žádost o náhradu škody způsobené krizovým opatřením státu

Za škodu vzniklou fyzickým a právnickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát. Podrobně jsme o nároku na náhradu škody psali zde

I když nelze spoléhat na to, že uplatnění nároku bude mít okamžitý či rychlý efekt na vaši finanční situaci, je důležité nezmeškat lhůtu pro jeho uplatnění, která je 6 měsíců ode dne, kdy se o škodě poškozená osoba dozvěděla, jinak právo zaniká.  

Vzorovou žádost podnikatele najdete zde; samozřejmě je nutné shromáždit a uschovat všechny doklady a důkazy o tom, že škoda vznikla a v jaké výši. 

V této souvislosti bude třeba v budoucnu věnovat pozornost i tomu, zda byl krizovým opatřením zakázán veškerý provoz určité činnosti, nebo zda se tento zákaz vztahuje pouze na provoz pro spotřebitele (maloobchodní), či zda byla pouze zakázána přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytujících určité služby. (Tyto rozdíly mají dle současné metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí vliv i na výši náhrady mzdy vyplácené zaměstnancům  - viz např. zde) .

Pečlivé uchovávání důkazů a dokladů je důležité také pro uplatnění úlev na daních či pojistném (viz výše), případně dalších nároků založených na současné mimořádné situaci.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Celý článek >>
Příspěvek na OZP v době koronaviru
Chráněný trh práce v době epidemie koronaviru v roce 2020

V současné době, kdy MPSV spouští cílené programy na podporu zaměstnanosti (Antivirus), zůstávají některé skupiny osob z těchto programů zcela vyloučeny (více zde). Typickým příkladem byly až do nedávna osoby se zdravotním postižením (OZP), které byly z podpory v rámci programu Antivirus explicitně vyloučeny jako osoby, které již pobírají jiné příspěvky od ÚP.

Firmy totiž mohou na tyto osoby čerpat příspěvky od ÚP podle § 78a zákona o zaměstnanosti (příspěvek se poskytuje až do výše 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdu). Jako zcela klíčové a pro současnou situaci zcela nevhodné se však ukázalo ustanovení odst. 2 písm. c), které vylučuje "proplácení" náhrady mzdy. Firmy tak mohly čerpat příspěvky pouze na vyplacené mzdy, nikoliv na vyplacené náhrady.

Této nerovnosti je však nyní konec, neboť MPSV poměrně rychle protlačilo zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon čerpání příspěvků v době platnosti mimořádných opatření upravuje a říká, že ono nešťastné ustanovení se v době platnosti mimořádných opatření nepoužije.

Od 12. března, kdy začala platit první velká várka krizových opatření až (minimálně) do konce dubna tak budou moci firmy čerpat příspěvky i za vyplacené náhrady mezd z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele (§ 207, 208 a 209 zákoníku práce).

MPSV k tomuto na svých webových stránkách dále uvádí (zdroj https://www.mpsv.cz/-/prispevky-na-podporu-zamestnavani-ozp):

Karanténní opatření, mimořádná opatření a krizová opatření přijatá zejména vládou a orgány ochrany veřejného zdraví mají negativní dopad na zaměstnavatele uznané za zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Tato opatření vyvolávají překážky v práci omezující činnost zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mají povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a ve stanovených případech poskytovat zaměstnancům po dobu trvání takovýchto překážek v práci náhradu mzdy. Tím vznikají zaměstnavatelům náklady nekompenzované jeho činností. Z důvodů zmírnění negativních dopadů souvisejících s šířením onemocnění COVID 19 na chráněný trh práce připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí dílčí úpravy týkající se právě zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Konkrétně se jedná o část první zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřením při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který dne 14. dubna 2020 nabyl účinnosti. Ve vztahu k chráněnému trhu práce se při poskytování příspěvku dle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), jedná o následující opatření:

  1. Pokud období, za které je příspěvek žádán, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, zaměstnavatel může v rámci žádosti o příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti uplatňovat pro účely stanovení výše příspěvku také náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele.
  2. Pokud období, za které je příspěvek žádán, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, není pro účely čerpání příspěvku požadováno splnění podmínky bezdlužnosti.

Zaměstnavatelé jsou v této souvislosti oprávněni v rámci jmenného seznamu zaměstnanců, který je přílohou žádosti o příspěvek, uplatňovat náhrady mezd nebo platů poskytnutých zaměstnancům při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. Tyto náklady budou uváděny do sloupců „Mzdové náklady včetně odvodů a bez naturální mzdy8) (v Kč)“. Současně, i přes znění žádosti o příspěvek, není zaměstnavatel povinen u příspěvku za dané období dokládat potvrzení o skutečnosti, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Uvedené změny se v tuto chvíli vztahují na poskytování příspěvku za 1. a 2. kalendářní čtvrtletí roku 2020.

Všechny aktualizované informace spojené s koronavirem a krizovými opatřeními naleznete ZDE.

Celý článek >>
Záruční program COVID Praha

Záruční program COVID Praha usnadňuje živnostníkům, malým a středním podnikatelům aktivním na území hlavního města Prahy přístup k provoznímu financování v návaznosti na zmírnění hospodářských následků způsobených opatřeními proti šíření koronavirové infekce známé jako COVID-19. Program ČMZRB připravila ve spolupráci s hlavním městem Praha, je financován z Operačního programu Praha – pól růstu a je určen k profinancování projektů realizovaných na území hlavního města Prahy.
Program bude vyhlášen 20. dubna, příjem žádostí bude spuštěn 21. dubna.
Příjem žádostí bude spuštěn 21. dubna v 8:00.
Podmínkou pro podání žádosti o záruku je vyřízený (nebo závazně přislíbený) úvěr od některé z komerčních bank. Řádně vyplněné žádosti se podování přes E-Podatelnu.
Žádosti, které budou obsahovat jiné než oficiální formuláře banky, nebudou zaevidovány (obchodní dopis nelze považovat za řádně podanou žádost).

Celý článek >>
Jak žádat o příspěvek ve výši 25 000 Kč pro OSVČ?

Žádat lze od 9. 4. 2020.

Žádosti jsou ke stažení na odkazu zde.

Případně je k dispozici online formulář.

Žádost je možné doručit následovně:

1. E-mailem (na e-mail finančního úřadu)
  • Vyplněnou žádost v souboru PDF vytisknete.
  • Vytištěnou žádost podepíšete.
  • Podepsanou žádost naskenujete pomocí skeneru (příp. vyfotíte pomocí mobilního telefonu) tak, aby byl text na kopii podepsané žádosti (na fotografii) čitelný.
  • Soubor sken (fotografii) odešlete jako přílohu na předmětný e-mail. Správný e-mail naleznete přímo na žádosti. Do předmětu e-mailu uveďte „Žádost o kompenzační bonus pro OSVČ“.
 2. Elektronickým podáním (na stránkách finančního úřadu)

Vyplněnou žádost v souboru PDF vložíte do své datové schránky a odešlete ji do datové schránky finančního úřadu místně příslušného ke správě vaší daně z příjmů.

3. Elektronickým podáním (na Daňovém portálu finanční správy)

Žádost v souboru PDF nahrajete jako obecnou písemnost na Daňovém portále finanční správy. Obecnou písemnost podepíšete svým elektronickým podpisem, nebo použijete tzv. přihlašovací údaje datové schránky.

4. Poštou (na adresu finančního úřadu) nebo osobně

Na váš místně příslušný finanční úřad můžete vyplněnou žádost doručit poštou, osobně (na podatelně příslušného finančního v úředních hodinách, tj. v pondělí a ve středu v době 8–11), nebo ji vhodit do sběrného boxu (ty budou na finančních úřadech připraveny každý všední den v době 8–17).

 

Kdo má na podporu nárok?
  • Jedná se o osobu samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění (typicky živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně).
  • Vykonávaná činnost je činností hlavní.
  • Vykonávaná činnost může být i činností vedlejší, pokud OSVČ současně nevykonává zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění
  • OSVČ byla aktivní ke dni 12. 3. 2020. Případně může jít také o OSVČ, která svou činnost aktivovala později, za předpokladu, že její činnost byla přerušena kdykoliv po 31. 8. 2019 (tzv. sezónní podnikání).
  • OSVČ prohlásí, že nemohla tuto činnost zcela nebo z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví souvisejícím s výskytem koronaviru nebo krizových opatření vlády (a to zejména z některého z důvodů, jako je nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti).
  • Splnění těchto skutečností doloží žadatel čestným prohlášením (podepisuje ve formuláři).
Lze kombinovat s ostatními podporami?
  • 6měsíční prázdniny na sociální a zdravotní pojištění – ANO, lze kombinovat
  • Nemocenská – ANO, lze kombinovat
  • Ošetřovné pro OSVČ – ANO, lze kombinovat
  • Starobní důchod, invalidní důchod, rodičovský příspěvek, mateřská či dávka pěstounské péče – ANO, lze kombinovat
  • Dávky v hmotné nouzi – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu nicméně bude zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku
  • Podpora v nezaměstnanosti – NE, nelze kombinovat. Tuto dávku není možné podle zákona vyplatit při současném čerpání bonusu, resp. kompenzační bonus nelze vyplatit při současném čerpání podpory v nezaměstnanosti (posuzuje se ke každému kalendářnímu dni samostatně)
  • Příspěvek na bydlení – zákon to explicitně nevylučuje, vyplacení kompenzačního bonusu bude nicméně zohledněno jako příjem při posouzení nároku na danou dávku

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Celý článek >>
COVID II – První praktické zkušenosti

Při zpracovávání úvěru COVID II se dle našich prozatímních zkušeností ukázala jako nejpružnější Česká spořitelna, a.s. Na odkazu https://www.csas.cz/cs/page/zadost-uver si o úvěr se zárukou požádáte jednoduše on line. K prvotní žádosti si připravte daňové přiznání za roky 2017, 2018 a doklad o zaplacení daně.

Celý článek >>
COVID II, pro velký zájem prodlouženo první kolo!!!

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s (ČMZRB) včera oznámila, že dnes v 8.00 h zveřejní na svých stránkách dokumenty, které je nutné vyplnit k žádosti COVID II. Během několika málo hodin přijala ČMZRB 700 žádostí a peníze byly vyčerpány.
Na základě obrovského zájmu bylo nakonec přijímání žádostí pro první kolo prodlouženo do 3.4.2020 do 23:59h. Pokud máte o úvěr zájem, stáhněte si formuláře z prezentace a odkazů na stránce č.8 a kontaktujte co nejdříve svoji banku se žádostí o schválení úvěru z programu.

Bližší informace COVID II

 

Celý článek >>
Odklad splátek úvěrů a hypoték od 26. 3. 2020

V důsledku sjednocení podmínek jednotlivých bank a úvěrových společností ohledně odkladu splátek úvěrů, 1. 4. 2020 schválila vláda návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru.

Možnost odkladu splátky úvěru je nastaveno na tři nebo šest měsíců. Toto opatření se týká úvěrů (spotřebitelských i podnikatelských) a hypoték sjednaných před 26. 3. 2020, avšak nedotkne se kreditních karet, kontokorentů, operativních leasingů ani půjček sjednaných po tomto datu. Odklad spotřebitelských a podnikatelských úvěrů bude možný, pokud budou sjednány i čerpány před 26. 3. 2020, hypotéky mohou být čerpány i po tomto datu.

Odklad splátek bude dobrovolné a nebudou s ním spojeny žádné poplatky. Dlužník však nesmí být se splácením k datu 26. 3. 2020 ve více než 30denním prodlení.

Důvody odkladu splátek dlužníci nemusejí prokazovat, pouze oznámí věřiteli, že se potýkají s následky epidemie COVID-19.

V případě, že dlužník využije odkladu splátek, délka splácení úvěru se mu o dobu přerušení prodlouží, aniž by to vedlo k negativnímu zápisu v úvěrovém registru.

Se schválením novely zákona o spotřebitelském úvěru byly stanoveny maximální sankce za opožděné splátky i pro osoby samostatně výdělečně činné.

Krátké shrnutí:

  • Požádáte věřitele (banku, nebankovní společnost) o odklad, přičemž si volíte dobu odkladu, tj. 3, nebo 6 měsíců.
  • Odklad platí pro spotřebitelské úvěry (splátkové úvěry, překlenovací úvěry, úvěry ze stavebního spoření) a pro hypotéky sjednané do 25. 3. 2020 včetně, pokud nejste v prodlení se splátkou k datu 26. 3. 2020 více než 30 dnů.
  • Odklad neplatí pro revolvingové úvěry, tj. kontokorent, kreditní kartu a leasing.
  • Úroky se účtují i za dobu přerušení splátek, jen je zaplatíte později a budou mít stanovený strop.
  • Úroky z prodlení u spotřebitelů nově mohou dosáhnout maximálně zákonné výše na úrovni repo sazby navýšené o 8procentních bodů.
  • Regulace sankcí za opoždění splátky se nově rozšiřuje i na úvěry pro OSVČ. Při prodlení delším než 90 dnů nově nebude výše smluvní pokuty moci přesáhnout 0,1 % denně z dlužné částky. Součet všech smluvních pokut přitom nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Úrok z prodlení zase po 90 dnech nesmí přesáhnout zákonnou výši (9 % p.a.), OSVČ však nemají stanoven strop běžných úroků.
  • Přerušení splátek nepovede k záznamu v úvěrovém registru.

V současnosti se čeká na schválení této novely Parlamentem.

Celý článek >>
Jakou úsporu na energiích jsme Vám schopni zajistit?
Elektřina u největšího tuzemského dodavatele elektřiny, ČEZ prodej a.s., má cenu v jednotarifu 2 155 Kč/MWh bez DPH, u nás je to 1 699 Kč/MWh bez DPH. Měsíční paušální poplatek za vedení odběru u daného dodavatele je u ČEZ 99 Kč/měs. bez DPH, u nás je to 50 Kč/měs. bez DPH. Rozdíl je tedy 551 Kč na každé spotřebované MWh, kterou vaše společnost nebo domácnost má a zároveň na měsíčních poplatcích je to o 599 Kč/rok méně. To vše jsou peníze, které neodejdou z Vaší peněženky. Navíc prvních 6 měsíců vám tyto poplatky (paušální poplatky) díky projektu #spolecnetozvladneme neúčtujeme vůbec!
 
Další, velice pozitivní, zpráva se týká dodávky plynu. Cena plynu, největšího tuzemského dodavatele plynu, spol. Innogy je 897 Kč/MWh bez DPH, oproti tomu naše nabídka je 699 Kč/MWh bez DPH. Rozdíl je tedy na každé MWh po připočtení DPH 240 Kč. Měsíční poplatky jsou oproti 106 Kč/měs. na 60 Kč/měs. bez DPH. A opět, prvních 6 měsíců tyto poplatky neplatíte vůbec!
 
Zvažte aktuální situaci a neváhejte nás kontaktovat. Budeme se těšit na spolupráci!
Celý článek >>
Aktuální důležité info pro OSVČ!

Dnes byl na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) spuštěn program pro výplatu dávek v případě ošetřování člena rodiny (OČR) pro osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“).

Příjemce dotace je OSVČ, která na základě mimořádného opatření vlády ČR proti šíření infekce COVID-19 nemůže vykonávat svoji podnikatelskou činnost z důvodu péče o:

  • dítě/děti, které navštěvuje/navštěvují školu nebo jiné dětské zařízení, která byla uzavřena na základě usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření v souvislosti s šířením infekce COVID-19 a je/jsou mladší 13 let nebo
  • nezaopatřené dítě/děti maximálně do věku 26 let, které/která je/jsou závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), pokud nemůže/nemohou navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření proti šíření infekce COVID-19 nebo
  • osobu/osoby, která/které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je/jsou závislá/závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách, která/které byla/byly umístěna/umístěny dočasně do domácí péče z důvodu uzavření zařízení sociální péče, kde jinak pobývá/pobývají, na základě mimořádného opatření proti šíření infekce COVID-19.

Výši denní dávky 424 Kč lze proplatit zpětně od 12. 3. 2020.

Jak mám zažádat?
  • vyplnit žádost o příspěvek na adrese: https://osetrovne-osvc.plus4u.net/info/
  • k žádosti přidat doklad/potvrzení o uzavření školského/dětského zařízení (školy) či zařízení poskytující sociální služby – originál/prostá kopie (stačí vyfotit např. na mobil)
Odeslání žádosti - 3 způsoby:
  • prostřednictvím datové schránky wnswemb, do předmětu uvést fpmpo20, nebo
  • e-mailem, jehož přílohou bude vyplněný formulář opatřený elektronickým podpisem s přílohami na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a do předmětu uvést fpmpo20 nebo
  • originál žádosti podepsaný žadatelem zaslat poštou na adresu:

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na Františku 32

110 15 Praha 1

obálka musí být označena „fpmpo20“

  

Veškeré další informace včetně návodů jsou dostupné na adresách:

https://osetrovne-osvc.plus4u.net/info - samotné podání žádosti, včetně návodu

https://www.mpo.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/osetrovne-pro-osvc---vyzva-i--253750/ - informace o žádosti, zřízení datové schránky apod.

Celý článek >>
Strana 1 z 2